#RunEveryDay

Draslík

Draslík je alkalický prvek, který plní svoje hlavní funkce uvnitř buněk lidského organismu, kde má na starosti regulaci vodního a elektrolytového hospodářství.
Tyto dvě informace jsou pro sportovce doslova klíčové. Pojem alkalický nám v tomto případě říká, že se draslík významně spolupodílí (s dalšími prvky jako Ca, Mg, Na, Fe) na ovlivňování tzv. acidobazicity vnitřního prostředí, neboli stupně kyselosti a zásaditosti. Jinými slovy dostatek draslíku ve stravě (a u sportovců i jako součást pitného režimu) může do jisté míry ovlivnit stupeň našeho překyselení.
Druhá informace bude pro vytrvalce zřejmě ještě důležitější – říká nám, že draslík je vnitrobuněčným prvkem mající na starost regulaci vodního hospodářství organismu. Zjednodušeně to můžeme objasnit tak, že draslík je společně se sodíkem, který v tomto směru plní funkci jeho protihráče, součástí tzv. sodnodraselné pumpy, která neustále každým okamžikem v našem těle určuje, co se bude dít s tekutinami. Představit si celý princip můžeme tak, že draslík způsobuje zadržování vody uvnitř tělesných buněk, sodík naopak zadržuje vodu v mezibuněčné hmotě. Na základě těchto informací můžeme tvrdit, že množství jednotlivých prvků bude určovat distribuci tekutin v těle a tím i samotný sportovní výkon. Při zvýšeném pocení dochází k rychlejší metabolizaci obou prvků a jejich odplavování z těla, je nutné je proto v přiměřených množstvích doplňovat - především z toho důvodu jsou draslík se sodíkem nedílnou součástí všech kvalitních isotonických iontových nápojů, nejčastěji v poměru Na:K – 3:1. Tento poměr je důležitý, protože draslík je silným diuretikem a jeho příliš vysoké množství v těle způsobí nechtěné odvodnění organismu.
Oba dva zmíněné prvky se mj. spolupodílí i na přenosech impulsů ve všech nervových buňkách, draslík navíc hraje zásadní úlohu v aktivitě srdečního svalu (tedy další fakt, na který by vytrvalci měli myslet). Aby toho nebylo málo, na draslíku závisí i okysličení mozku a práce svalů (kontrakce svalových vláken, syntéza bílkovin, glykogenu a přeměna glukozy).
Jeho nejbohatšími zdroji ve stravě jsou avokádo, banány, brokolice, švestky, broskve, červená řepa, celozrné pečivo, fazole... Všimněme si dvou prvně uváděných potravin. Avokádo sice není potravina, kterou bychom měli na talíři každý den, ale kromě vysokého obsahu draslíku se chlubí i významným zastoupením nenasycených tuků, jejichž význam jsme zmínili v jednom z předcházejících článků. Jinak je tomu u banánu, u kterého nenajdeme tuky, ale poměrně dobře stravitelné sacharidy jako zdroj rychlé energie, což je další věc, kterou spousta sportovců využívá ve svůj prospěch.
Doporučený denní příjem draslíku se pohybuje kolem 2000 mg, pokud je naše strava rozmanitá a vyvážená, je jeho přísun touto cestou dostačující a není nutné manipulovat s doplňkovou výživou. Výjimku tady (jak jinak) tvoří právě vytrvalostní sportovci a jejich konzumace isotonických iontových nápojů s obsahem tohoto minerálu, kterým se chrání mj. i před vznikem svalových křečí.

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení