#RunEveryDay

Přetížení organizmu sportovní aktivitou

I. Přetrénování

Vzniká chronickým nepoměrem mezi tréninkovými dávkami a současnou úrovní zdatnosti a výkonnosti.

Etiologie
- neúměrně vysoké tréninkové dávky, častá účast na soutěžích, monotónnost tréninku s nízkým emočním nábojem, nedostatečná doba zotavení mezi výkony
- poruchy životosprávy, nedostatek spánku, nesprávná výživa a pitný režim
- trénink v inkubační době při tzv. nemocech z nachlazení, při lokální infekci, v rekonvalescenci
- přetížení v zaměstnání a při studiu, konflikty v rodinném životě aj.
- náhlé bioklimatické změny (teplota ovzduší, vlhkost, nadmořská výška a změny biorytmu způsobené cestováním zejména ve směru zeměpisných délek)

Patogeneze
Jde hlavně o poruchu korové dynamiky CNS s narušením obvyklého průběhu reflexních dějů, kdy procesy podráždění a útlumu neprobíhají potřebně rychle a koordinovaně (především je oslaben vnitřní útlum). Dojde k nerovnováze ve vegetativním nervovém systému, kdy převládne buď adrenergní (sympatikotonické) nebo vagové (parasympatikotonické) ladění jak ve smyslu poruch napětí, tak dráždivosti a projeví se příznaky podobnými neuróze. Více jsou disponovány nevyrovnané typy osobnosti. Porucha zasahuje i humorální (endokrinní) složku, zejména nadledviny, a v důsledku toho také metabolizmus minerálů a vody.

Symptomatologie
Schematicky lze přetrénování rozdělit na dva typy, oba se sníženou výkonností:

Ia) Sympatikotonický typ: vysoká dráždivost, senzitivita, poruchy spánku, nervozita, nechutenství, úbytek na váze, potivost. Je sklon ke klidové a pracovní tachykardii, pomalé zotavení, občasné zvýšení tělesné teploty. Reakce jsou zrychlené, avšak se zhoršenou diferenciací, bývá třes. Koordinace pohybů je porušena ve smyslu “přestřelování”, sportovec se cítí i v klidu “nesvůj”, nemocný. Diagnostika tohoto stavu není obtížná, vyskytuje se spíše u mladých začátečníků a u sportovců kolektivních her, rychlostních a silových disciplín.

Ib)Parasympatikotonický typ: je velmi nesnadno diagnostikovatelný, protože se sportovec subjektivně cítí v klidových podmínkách dobře. Mívá ale nechuť k tréninku a po maximálních zátěžích přetrvává dlouho únava, ačkoliv je výkonnost nižší. Poněvadž chybí jasné objektivní příznaky, přičítá se tento stav nedostaku tréninku. Typické je, že zvýšení dávkování zátěže nevede k růstu výkonnosti a začarovaný kruh se uzavírá. Sportovec je flegmatický (deprese, apatie) a moc mu na tom nezáleží. Z objektivních příznaků lze pozorovat zvýšení diastolického TK při velké bradykardii, velmi pomalé “zapracování” na začátku tréninku, zpomalené reakce a snížení koordinací. Snižuje se také odolnost proti infekcím. Tento typ se manifestuje u zkušených sportovců, především ve vytrvalostních sportech.


Léčba
Úplné vysazení tréninku je nutné u sympatikotonického typu a tam, kde se na vzniku přetrénování podílelo onemocnění. Většinou to postačí spolu s dostatkem spánku, úpravou životosprávy, včetně stravovacího a pitného režimu. Vhodná je vitaminizace (A,B,C,E), podle indikace případně podávání sedativ.
U parasympatikotonického typu uspěje snížení tréninkových dávek, zařazení “hravého”(emocionálního) tréninku, opatření správné životosprávy a vitaminizace. U vrcholových sportovců je navíc nutná změna prostředí, vysazení z monotónnosti denního režimu, aplikace regeneračních procedur včetně sauny a vodoléčby (první typ vyžaduje procedury uklidňující, druhý typ spíše excitující).


II Přepětí
Vzniká akutním nepoměrem mezi výkonem a současnou úrovní zdatnosti a trénovanosti. Častěji postihuje mladší, ctižádostivé sportovce, bez předběžného tréninku, může ale vzniknout i jako důsledek dopingu u zkušených závodníků.

Etiologie
Je prakticky stejná jako u přetrénování, více se ale uplatňují zhoršené klimatické podmínky (teplota ovzduší nad 28°C,vysoká relativní vlhkost vzduchu, velké sluneční záření), roli mohou mít faktory psychologické (tlak obecenstva nebo funkcionářů), u nezkušených sportovců taktické chyby při závodech, u starších sportovců přecenění schopností a u profesionálů finanční zájmy.

Patogeneze
Je podobná jako u přetrénování, jde ale o akutní stav. V popředí stojí selhání cirkulace, zpravidla periferní. Častěji bývají postiženy sympatikotonické osoby.

Symptomatologie
Má subjektivní a objektivní příznaky: pocity celkové nevolnosti, nausea, zvracení, bolest u srdce, bolest hlavy, bolesti svalů, tlak pod pravým žeberním obloukem, závrať, intenzivní pocení, zastřené vědomí až jeho ztráta kolapsovém stavu, bledost kůže a sliznic, zapadlé oční bulby, zvýšení tělesné teploty na 39-40°C. Pohyby jsou nekoordinované, motorický neklid až svalové křeče, je ztráta rovnováhy a orientace, centrální výpadek v zorném poli. Na srdci lze zjistit dlouhotrvající tachykardii, slabý až nitkovitý puls, často arytmii. TK je neúměrně nízký ve vztahu k tachykardii, je nutno myslet na selhání srdce. V oblasti ventilace bývá dušnost, zrychlení dechu. V moči je masivní nález bílkoviny a krve, v krvi je snížená hladina glukózy, v krevním obrazu je znožení bílých krvinek.

Léčba
Obvykle postačí uložení v teple a podávání vlažných tekutin v dostečném množství (čaj a demineralizační roztoky). Při příznacích oběhového kolapsu a zastřeném vědomí nutno zaujmout polohu vleže (Trendelenburgovu), při přehřátí těla chladit. Podávají se vyšší dávky vitaminů k urychlení regenerace. Pokud se stav nezlepší do 30-60 minut, je nutná hospitalizace a adekvátní léčení poruch.


III. Zchvácení

Vzniká při vyšším stupni prolongované únavy při sportovním výkonu

Etiologie
Nejčastěji jde o situace, kdy musí sportovec i přes příznaky přepětí pokračovat ve výkonu pro záchranu života v kritických podmínkách prostředí (na horách a při záchranných pracích). Kromě nadměrné zátěže se uplatňuje i těžký stres s úzkostí a nepříznivé klimatické podmínky. Přidruží-li se další faktory (nedostatečná trénovanost, latentní infekce, užívání dopingových látek, vysoký psychologický tlak), urychluje se vznik a zhoršuje průběh zchvácení.

Patogeneze
Je obdobná jako u předchozích stavů, v popředí je pravděpodobně přechodná insuficience nadledvin.


Symptomatologie
Příznaky vyplývají z poruch funkce různých orgánů jako u přepětí, ale jsou navíc vystupňovány. Je sníženo i kožní napětí, postižený má pocit enormní slabosti a hladu, časté jsou žaludeční křeče. Dekompenzovaná metabolická acidóza se může projevit přítomností acetonu v dechu, je porušena termoregulace a v kritických fázích se dostavuje kardiovaskulární selhání a šok s oslabenými srdečními ozvami a známkami selhání srdce.

Léčba
Spočívá při nezvládnutí šoku (poloha vleže,ochrana před chladem a dalšími škodlivými vlivy,při hypotenzi příslušná léčba) v co nejrychlejším převozu do ústavní péče. V těžších stavech je indikována léčba mimo jiné i glukokortikoidy a dlouhodobé sledování funkce ledvin.

Běžecké ponožky Hilly, které Vás asi neochrání od přetížení organismu, ale jistě Vám zpříjemní Váše běhání