#RunEveryDay

Tak včera jsem vyrazil na běžecký trénink na dráze

včerejší zážitek:

Tak včera jsem vyrazil na běžecký trénink na dráze, ne na svůj, ale jako "pozorovatel". Kolem 14. hodiny se u mě stavoval Jura S. - můj první běžecký trenér před víc jak 30 léty. Později trénoval takové borce jako byli Kocourek (mnohonásobný mistr ČR na stýpla, 5 a 10000m a i v krosu, Lenka Masná (reprezentantka na 800m), Homoláč (nemusím snad představovat) , Kuba Holuša (také snad nemusím představovat) a mnoho dalších... Něco jsme řešili, a já, když jsem se dozvěděl, že jede na trénink, jsem ho požádal, jestli bych nemohl jet s ním....Zkrátka jsem po léch chtěl vidět ten pravý, běžecký trénink na dráze. Svolil, a tak jsme vyrazili do nedalekého Blanska. Pozn. kde jsou ty časy, co jsem v rámci objemové přípravy na maraton běhal z Brna ku Blansku a zpět:-) (pro neznalé je Blansko od Brna cca 25km; pro Blanečáky je Brno od Blanska také cca 25km:-)

Po krátké cestě autem jsme dorazili do sportovního komplexu v Blansku, který nese jméno po nedalekém rodákovi, olympijském vítězi a ve své době držiteli světového rekordu v hodu diskem Ludvíku Daňkovi. Součástí toho areálu je i krásný běžecký stadion s tartanovým oválem. Sraz byl na určitou hodinu, a na tu všichni dorazili - rodič s dítětem, další rodiče s dětmi a samotný svěřenec - celkem 5 běžců různého věku, různé výkonnosti a i ne úplně stejné specializace (v tomto věku od mladší žákyně až po juniorku, juniora není ještě úplně jasno jaká konečná specializace to bude). Byl to v podstatě společný trénink dvou skupin o dvou trenérech. Samozřejmě společný trénink se staví na toho nejlepšího s tím, že ostatní se na tento trénink přizpůsobí. Trenér, tedy jako správný trenér, měl nachystáno více variant, podle toho jaké budou podmínky co se týče počasí, jak na tom budou svěřenci, atd. Nakonec bylo rozhodnuto, že nosným tréninkem bude 10x300m v předem daném tempu s pauzou 1:30min. s tím, že ti slabší poběží v rámci 300m úseku 150m a to 5x, o to budou mít delší pauzu. Potom si pod vedením druhého trenéra ještě dají nějaké 50m úseky. Takže rozklus 2km mimo stadion + strečink (už zde byly vidět rozdíly v běžecké a fyzické vyspělosti) + běžecká abeceda a rovinky (zde už byly vidět daleko zřetelněji rozdíly) a šlo se na úseky ....

Ovšem když jsme dorazili na stadion, tak po oválu ve třetí a čtvrté dráze kroužily dvě ženy ve věku.....no, znáte to, kolikrát těžko hádat, tak mezi 35 a 50 léty. Jedna měla na ruce chytrý mobil určitě s nějakou aplikací, a v konverzačním tempu pěkně běžely. Jistě v rámci konverzace probraly manžely, případně milence, rodinu a děti, zaměstnání, politickou situaci, programy v televizi.....Určitě všechno. Připadalo mně to tak, že se dopředu vždy domluví, a že běhají pravidelně. Zkrátka se rozhodly, že budou běhat, že si tím zlepší kondici, upraví hmotnost, vyčistí hlavu a že budou z toho všeho mít dobrý pocit. Prostě super. Samozřejmě byly rezervy v běžeckém projevu, ale proč aktuálně něco takového řešit - nebylo to na programu dne (alespoň dnes).

Ženy skončily a skupina kvůli které jsem vlastně přijel začala s hlavním tréninkem. Nic nového pod sluncem - vše při starém. Čím je člověk lépe trénovaný, tím je menší rozdíl mezi prvním a posledním úsekem v rámci jeho běžeckého projevu. Čím jsi méně trénovaný, tím je rozdíl markantnější. A co víc, nedostatky v běžeckém projevu se nejvíce projeví v únavě a při zvýšeném úsilí. To samozřejmě platilo i zde. Nejlépe trénovaná, byla to juniorka (nakonec jsem se při cestě zpět dozvěděl, že to je reprezentantka ve své věkové kategorii) - pro běžecké gurmány, tedy i pro mě, radost pohledět na její projev. To u ostatních, obzvláště při posledních úsecích, to už bylo tzv. na morál. Ovšem co chybělo v ladnosti pohybu, tak to nahrazovali úsilím, i když poslední úsek už byl, jak já si to sám pro sebe označuji "pochod mrtvol". Trénink splněn a podle trenérů byla spokojenost a trénink splnil svůj účel. Následoval lehký odpočinek, přezutí se z treter do maratonek, protažení a lehký 2km výklus.

Jenže, aby toho nebylo dost (tedy mého běžeckého zážitku), tak v době 5. úseku se na protilehlé rovince začali scházet, jak já jim říkám "platící běžci". Zkrátka adepti běhu, kteří si zaplatili hodinu, nebo kurz s běžeckým trenérem. Ovšem jak jsem v průběhu zjistil, tak jestli to byl trenér, pardon trenérka, tak určitě ne běhu. Po vybrání kurzovného, nebo jak to nazvat, vyrazili v počtu asi dvaceti na běžecký ovál, zrovna v době, kdy tam stále ještě běhali ty 300m úseky. Ne, jak bývalo a snad i ještě je nebo by mělo být zvykem , aby se rozklusávali ve vnějších drahách a nepřekáželi tak ostatním, ale s vervou se pustli do prvních třech drah....Dobře, když nemáš běžecké myšlení, což se může u běžeckých noviců stát, tak by ho měl mít běžecký trenér. V tomto případě tomu tak nebylo ani na jedné straně. Po domluvě došlo k nápravě a nikdo nikomu nepřekážel. Odklusali si nebo rozklusali si dvě kolečka....(štíhlé ženy a dívky, které buď dělaly jiný sport, a nebo si hlídaly jídelníček, trochu korpulentní a korpulentní - zkrátka všechny ty, co chtěly se sebou a nebo pro sebe něco udělat - prostě paráda + dva muži). Jenže....Kde byla v tu dobu běžecká trenérka, aby své svěřence upozorňovala na to co dělají špatně, co naopak dělají dobře, na co si mají dávat pozor, atd.?? Valná většina z nic měla, já tomu říkám sám pro sebe, "pasivní styl běhu". Místo, aby tělo v podstatě samo mělo tu tendenci běžet vpřed, tak museli překonávat jistý odpor napnuté dopadové nohy v koleni, a tak mít zbytečně ekonomicky náročný běh. Plus samozřejmě další běžecké neduhy. Od toho by snad běžecký trénink měl být, ať už placený a nebo neplacený, aby byly odstraňovány chyby a nedostatky. Trenérka zůstala na protilehlé rovince a něco tam prováděla. Tedy ani s nimi neběžela, ale ani je nepozorovala......, zkrátka sice jste si zaplatili, ale..... No, nic. Nijak jsem je cíleně nesledoval, ale sem tam po očku jsem na ně zabrousil pohledem. Strečink, to byla kategorie sama o sobě. Když museli při nějakých strečinkových pozicích držet stabilitu, tak místo, aby si pomohli u nějaké zídky, či zábradlí, tak se tam kymáceli jako topoly ve větru. O vlastních strečinkových pozicích ani nemluvě. Na druhou stranu tam trenérka zařadila takové prvky, které byly spíš do kategorie aerobiku při už vyšší úrovni, a umocnila to dvěma prvky, které bych si uměl představit v hodinách tělocviku na prvním stupni základní školy. Dobře, pokud bylo cílem odlehčit trénink, proč ne?? Jenže pak to přišlo: 50m rovinky s maximálním úsilím (jak já říkám do mrtva) z nízkého startu (nízký start můžete vidět na běžeckých závodech včetně závodů Diamantové ligy na distancích od 100m po 400m, kde ještě navíc vystartovávají z bloků.). Tady to bylo bez bloků. Což je svým způsobem těžší. V podstatě nevím proč toto prováděli. Ono, ač se to možná někomu nezdá, tak to už chce být hodně fyzicky a běžecky vyzrálý a zdatný, aby jste tento start zvládli. A jak to dopadlo?? No, někteří to prováděli tak, že na povel se zvedli a potom se až rozběhli.....co možná s nejmaximálnějším úsilím. Z protilehlé rovinky to bylo krásně vidět, jak u některých si nohy běží svůj běh a tělo a ruce si zase běží jiný svůj běh....Jedním slovem katastrofa. S podivem si nikdo nic neudělal, respektive neublížil - to se nakonec pozná až další dny. A hlavně nevím proč to vše dělali?? Pochopím, že trenér, na začátku třeba prázdninového kurzu chce zjistit, jak na tom svěřenci jsou rychlostně, a tak zařadí test na 50m, ale letmo a ne z nízkého startu, a se stopkami v ruce či jen s poznámkami si značí jak kdo na tom je, a třeba na závěr kurzu či nějakého tréninkového plánu, udělá to podobné, a vyhodnotí jak kdo a kam se posunul či neposunul. Ovšem zde nic takového.

Naše skupina už končila, takže nevím kam se kurz pod vedením trenérky posouval a posunul.

Děti se po tréninku rozjely ke svým domovům s rodiči či bez rodičů, některé využily sprch a .......

V době sprchováni jsem tak zevloval kolem basketbalové haly, a další, už poslední běžecký zážitek: Muž a žena běžící. Možná manželé, možná milenci či kamarádi nebo přátelé. Neptal jsem se jich. On tak do sportovna něco mezi fotbalistou amatérem a běžcem na 200 - 400m, ona.....hrubo nadváha. Nebavíme se zde o nějakém kilečku, ale minimálně desíti, možná i více. Spíš mně to přišlo, že to je asi zdravotní problém, než důsledek rozežranosti. Ať je to však jak chce, tak snaha s tím něco udělat se cení a je super. Ovšem nejsem už tak přesvědčen o tom, že aktuálně běh je tím nejlepším řešením. Spíš bych volil chůzi, potom rychlejší chůzi, a až se trochu zredukuje hmotnost, tak bych začal "indiánem" a časem pokračoval dál k vysněnému cíli. Je velká škoda, když snaha a úsilí nedojde ke kýženému cíli jen proto, že jsem dělal něco špatně, ať už pod vlivem špatných informací a rad, a nebo sám od sebe. A to nemluvím o případných zdravotních problémech. A ještě jedna technická: samozřejmě důležité je dodržovat pitný režim, jak někde psali a nebo někdo říkal, tak 1,5l PET láhev s litrem vody v levé ruce, i když víc jak 2km "indiánem" nedám. O tom jsem byl přesvědčen, že to tak bude, a tajně jsme doufal, že lahev nechají někde u lavičky a poběží 500m tam a 500m zpět s tím, že se u lavičky případně občerství, a dají druhou rundu. Ono, když si to člověk spočítá, tak 1l vody = 1kg jednostranné zátěže (pochybuji, že pravák si bude předávat lahev do levé ruky a levák naopak) při počtu x pohybů paže = docela dobrý náběh na disbalanci, o nepohodlí nemluvě.

A závěr: nastupovali jsme s Jurou do auta, a já si všimnul dvou běžkyň z placeného tréninku jak odcházejí ze stadionu: jedna byla tak zdrchaná, že neměla sílu a ani rychlost normálně přejít silnici a ta druhá nastupovala do vedle parkujícího auta, a jsem přesvědčen o tom, že díky právě proběhlému tréninku měla reakční schopnosti na úrovni řidiče, který má dvě promile alkoholu v krvi.

Běhu ZDAR!!

54730283_2222572837803807_1456038907421392896_n

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení