Běžecká rubrika - prevence - fyzioterapie / regenerace / strečink
Chůze v botách s vysokými podpatky může mít vliv na běžecký výkon běžkyň, především nepříznivý, pokud je pravidelná nebo dlouhodobá.
Zde jsou hlavní důsledky:
Negativní vlivy vysokých podpatků na běžkyně:
-
Zkrácení lýtkových svalů a Achillovy šlachy
-
Podpatky drží patu výše než špičku → lýtka a šlachy se zkracují → zhoršený běžecký odraz, větší riziko zranění při běhu.
-
-
Změněný stereotyp chůze a běhu
-
Narušená přirozená biomechanika: předozadní i stranová stabilita, vyšší zátěž na kolena, kyčle a bedra.
-
-
Přetížení chodidel a záněty
-
Napětí v oblasti metatarzů, vznik plantární fasciitidy nebo Mortonova neuromu → bolest při běhu.
-
-
Oslabení hlubokého stabilizačního systému (core, nožní klenba)
-
Nedostatečná aktivace nožní klenby a hlubokého stabilizačního systému může ovlivnit stabilitu během běhu.
-
Kdy jsou podpatky méně rizikové:
-
Krátkodobé nošení (např. společenské akce)
-
Střídání s pohodlnou obuví s dobrou podporou klenby
-
Doplňkový strečink a posilování lýtek, nožní klenby a hamstringů
Doporučení pro běžkyně:
Co dělat | Proč |
---|---|
Omezit podpatky na minimum (nízké, max. 3–4 cm) | Menší vliv na šlachy a biomechaniku |
Protahovat lýtka a Achillovu šlachu | Prevence zkrácení a zranění |
Posilovat chodidla a core | Zlepšení stability při běhu |
Nosit barefoot nebo běžnou sportovní obuv v běžném režimu | Zachování přirozeného chodeckého a běžeckého vzoru |
Shrnutí:
Dlouhodobá nebo častá chůze v podpatcích může negativně ovlivnit běžecký výkon, zejména přes změnu biomechaniky, zkrácení svalů a vyšší riziko zranění.
Jednorázové nošení nevadí, ale mělo by být kompenzováno vhodnou péčí o pohybový aparát.
Pocit těžkých lýtek u běžce je běžný problém a může být způsoben celou řadou faktorů – od únavy až po hlubší svalové nebo cévní potíže.
Níže jsou nejčastější příčiny, rozdělené podle pravděpodobnosti:
🔟 Nejčastější důvody těžkých lýtek u běžců:
1. Nahromadění únavy / nedostatečná regenerace
-
Dlouhé nebo časté běhy, bez dostatečného odpočinku
-
Typické při přetrénování
-
Lýtka jsou prostě „přetížená“ – těžká, tuhá
2. Nedostatečné rozcvičení / protažení
-
Ztuhlá lýtka = snížený průtok krve a přívod živin
-
Krvácení nebo mikrotrhlinky způsobují svalovou zatuhlost
3. Změna obuvi nebo došlapu
-
například přechod na minimalistickou obuv (např. barefoot) nebo změna běžecké techniky (např. více na přední část chodidla) může lýtka přetížit
4. Nedostatek elektrolytů (Mg, K, Na)
-
Lýtka jsou citlivá na výkyvy hořčíku, draslíku a sodíku
-
Může vést ke svalovým křečím, napětí nebo „olověnému“ pocitu
5. Dehydratace
-
Snížený krevní oběh = nižší okysličení svalů
-
Pocit těžkosti a nekomfortu
6. Syndrom chronické kompartmentace (CECS)
-
Vzácnější, ale vážnější příčina
-
Při běhu tlak ve svalovém pouzdru stoupá → bolest, těžkost, někdy brnění
-
Typické: po určité době běhu vždy stejné příznaky → mizí v klidu
7. Zkrácené nebo slabé lýtkové svaly
-
Nedostatečně silná nebo elastická lýtka nestíhají nárazovou zátěž při běhu
8. Zvýšený stres nebo napětí (např. při závodech)
-
Psychický stres → svalový tonus → zvýšené napětí lýtek
9. Žilní nedostatečnost (např. křečové žíly)
-
Horší odtok krve z dolních končetin
-
Pocit „těžkých nohou“, hlavně večer nebo při dlouhém stání
10. Špatná běžecká technika / vysoký dopad - oscilace
-
Tvrdý došlap = lýtka absorbují nadměrné síly → chronické přetížení
Co s tím?
Co zkusit | Proč to pomáhá |
---|---|
Prodloužené protažení lýtek po běhu | Sníží napětí a zlepší cirkulaci |
Pěnový válec (foam rolling) | Masíruje a uvolňuje fascii i svaly |
Kompresní podkolenky | Pomáhají cirkulaci a snižují otoky |
Hořčík a draslík v doplňcích nebo stravě | Prevence svalové únavy a křečí |
Změnit obuv / došlap | Pokud je příčina mechanická |
Omezit objem tréninku a doplnit regenerační běhy | Klíč k prevenci přetrénování |
Ano, častá chůze v sandálech (zejména v těch bez opory) může ovlivnit zdravotní stav běžce – a to pozitivně i negativně, v závislosti na několika faktorech:
Kdy může být chůze v sandálech prospěšná
Pokud máš:
-
zdravé nohy bez poruch postavení (např. ploché nohy, výrazná pronace)
-
kvalitní sandály s podporou klenby a tvarovanou stélkou
-
a střídáš různé typy obuvi (běžecké boty, barefoot, sandály)
pak může chůze v sandálech:
-
posílit svaly chodidla a kotníku
-
zlepšit propriocepci (vnímání postavení těla)
-
fungovat jako regenerační chůze – zvlášť naboso po trávě/písku
Kdy může být chůze v sandálech riziková
U běžců, kteří:
-
mají přetíženou achilovku, patu nebo plantární fascii
-
trpí přetížením nártu nebo plochou nohou
-
nosí ploché, nestabilní sandály (tzv. žabky) bez podpory
-
tráví v nich celé dny po běžeckém tréninku
může dojít k:
-
zvýšenému napětí v lýtkách a plantární fascii
-
bolesti chodidel, paty (plantární fasciitida)
-
nestabilitě kotníku a přetížení svalových úponů
Tipy pro zdravou chůzi v sandálech (pro běžce)
-
Kvalitní stélka – hledej sandály se stélkou, která kopíruje klenbu.
-
Pásky přes nárt i patu – žabky nejsou ideální, protože noha „klouže“.
-
Krátké chůze naboso – ideálně po trávě nebo písku, skvělá aktivní regenerace.
-
Po tréninku raději uzavřenou obuv s tlumením, pokud tě bolí chodidla.
-
Naslouchej tělu – bolest chodidla, paty nebo kolen po delší chůzi v sandálech je varováním.
Shrnutí:
-
Ano, může ovlivnit zdraví běžce – pozitivně i negativně.
-
Pokud jsi zdravý a máš kvalitní sandály, je to fajn doplněk.
-
Pokud tě bolí chodidla, šlachy nebo klouby, zvol jinou obuv nebo omez čas v sandálech.
Lidské koleno je překvapivě silné a dokáže přenášet velmi vysoké tlaky, zejména při dynamickém zatížení jako je běh, skok nebo dřep.
Zde jsou konkrétní hodnoty:
Kolenní kloub a tlak
Zatížení ve stoji
-
Každé koleno nese cca polovinu tělesné hmotnosti.
-
U člověka o váze 75 kg: koleno nese asi 37–40 kg (klidový tlak je ale rozložený přes kloubní plochu).
Při běhu
-
Tlak v koleni může dosáhnout 3–5× tělesné hmotnosti, tedy:
-
225–375 kg při běhu u 75kg běžce
-
Tlak v oblasti čéšky a stehenní kosti (patellofemorální kloub) může být až 6–7× tělesné hmotnosti
-
Při hlubokém dřepu nebo skoku
-
Zatížení může stoupnout až na 500–1000 kg silového zatížení na kolenní kloub (krátkodobě).
-
Tlak na jednotku plochy (např. na čéšku) může být až 7–10 MPa (megapascalů), což je srovnatelné s tlakem v pneumatikách závodního auta!
Co to znamená v praxi?
-
Koleno vydrží vysoké tlaky, pokud je zdravé a v dobré biomechanické rovnováze.
-
Opotřebení (např. artróza), špatná technika (při běhu/dřepu) nebo úrazy výrazně snižují schopnost kolena přenášet tlak bez poškození.
Zajímavost:
-
Lidská chrupavka je mimořádně pevná – vydrží tlak přes 100 kg/cm², a přitom je pružná.
-
Člověk při běhu neustále absorbuje a rozvádí tlak pomocí svalů, šlach a menisků – samotný kloub by bez nich nebyl tak odolný.
Zánět ledvin (např. pyelonefritida, intersticiální nefritida) a močového měchýře (cystitida) u běžců může mít několik různých příčin – některé jsou infekční, jiné souvisí s přetížením nebo vnějšími faktory.
Tady je podrobný přehled:
CO MŮŽE U BĚŽCŮ ZPŮSOBIT ZÁNĚT LEDVIN A MOČOVÉHO MĚCHÝŘE:
1. Infekce močových cest (IMC)
-
Nejčastější příčina zánětu močového měchýře (cystitidy) a ledvin (pyelonefritidy).
-
Bakterie (nejčastěji E. coli) se dostanou do močové trubice → měchýře → někdy až do ledvin.
-
Rizikové faktory:
-
Nedostatečná hygiena (např. po běhu v přírodě bez možnosti sprchy/toalety)
-
Zadržování moči (běhání bez možnosti se vyprázdnit)
-
Běhání ve vlhkém oblečení (zpocený spodní díl, silné legíny)
-
Ženy jsou více ohroženy kvůli kratší močové trubici.
-
2. Nedostatečný pitný režim
-
Malý příjem tekutin → koncentrovaná moč → ideální prostředí pro bakterie.
-
Dehydratace také zvyšuje riziko přechodu infekce do ledvin.
3. Užívání NSAID (např. ibuprofen)
-
Běžně užívané proti bolesti svalů/kloubů.
-
Může způsobit intersticiální nefritidu – nezánětlivé (ale imunologické) poškození ledvin.
4. Běhání v chladu nebo mokrém oblečení
-
Podchlazení oblasti pánevních orgánů může oslabit lokální imunitu.
-
Může zvyšovat riziko cystitidy, zejména u žen.
5. Viry nebo autoimunitní reakce
-
Po viróze (např. chřipce) může vzniknout zánět ledvin jako postinfekční reakce.
-
Zánět močových cest ale bývá většinou bakteriální.
6. Rhabdomyolýza a zánět ledvin
-
Při extrémní zátěži, přehřátí a dehydrataci může dojít k rozpadu svalů → uvolněný myoglobin poškodí ledviny → zánět.
-
Typicky po ultramaratonu nebo běhu v extrémním horku.
PŘÍZNAKY, NA KTERÉ SI DÁT POZOR:
Cystitida (močový měchýř)
-
Pálení při močení
-
Časté nutkání močit (i v noci)
-
Zákal nebo krev v moči
-
Bolest v podbřišku
Pyelonefritida (ledviny)
-
Bolest v bedrech (na jedné nebo obou stranách)
-
Horečka, zimnice
-
Nevolnost, únava
-
Možné příznaky IMC
PREVENCE PRO BĚŽCE:
-
Pít dostatek tekutin před a po běhu.
-
Včas se vymočit – nezadržovat moč.
-
Po běhu se převléct z propoceného oblečení.
-
Vyhnout se zbytečnému užívání ibuprofenu.
-
Pečovat o imunitu – nepřetěžovat tělo po infekci.
-
Ženy: vhodné sportovní oblečení, prodyšné spodní prádlo.
Zvýšený pohyb pánve v horizontální rovině (tzv. „pelvic drop“ nebo nadměrná rotace/tranzlace pánve při běhu) může významně zvýšit riziko zranění u běžců.
Proč:
Co znamená horizontální pohyb pánve?
Jde o:
-
Rotaci pánve kolem svislé osy (otáčení vpravo/vlevo)
-
Překlápění (tzv. „drop“) jedné strany pánve dolů při každém kroku
-
Boční posuv (laterální translace) směrem k opěrné noze
Tento pohyb by měl být při efektivním běhu omezený. Pokud je výrazný, signalizuje poruchu stabilizace trupu a pánve.
Proč to zvyšuje riziko zranění?
-
Nadměrné zatížení kolen a kyčlí
→ Zvyšuje se valgózní postavení kolene = větší zátěž na vazy, chrupavku a menisky
→ Častá příčina patellofemorálního syndromu (bolest pod čéškou) -
Přetěžování šlach a fascií
→ Iliotibiální trakt (IT band) je často podrážděn právě vlivem nekontrolované rotace pánve
→ Riziko běžecké iliotibiální tendinopatie -
Přetížení bederní páteře a SI skloubení
→ Nadměrná rotace pánve přetěžuje dolní část zad, což může vést k bolestem a únavovým změnám v oblasti pánevních kloubů -
Nestabilita při dopadu
→ Vede k prodlouženému kontaktu nohy se zemí a zhoršené ekonomice běhu
→ Tělo musí vynaložit více energie na stabilizaci, což zvyšuje únavu a tím i zranitelnost
-
Slabé gluteus medius a minimus (abduktory kyčle)
-
Slabá hluboká stabilizační svalovina (core)
-
Špatná běžecká technika nebo únava
-
Strukturální faktory (např. rozdílná délka končetin, skolióza)
Jak tomu předejít?
-
Cvičení na stabilizaci pánve a trupu (např. „clam shells“, „single leg deadlifts“, „side planks“)
-
Trénink techniky běhu – ideálně pod vedením odborníka)
-
Videodiagnostika běhu (např. běh na páse ve zpomaleném záběru)
-
Posilování hýžďových svalů a práce na symetrii pohybu
5 cviků, které vám mohou přijít vhod
1. lastura
-
Poloha: ležíš na boku, kolena pokrčená, kotníky na sobě
-
Provádění: zvedej horní koleno nahoru, kotníky zůstávají spolu
-
Zaměřeno na: gluteus medius (abduktor kyčle)
-
Variace: s minibandem nad úrovní kolen
Doporučení: 2–3 série po 15–20 opakováních na každou stranu
2. rumunský mrtvý tah na jedné noze
-
Poloha: stoj na jedné noze, druhá noha jde dozadu
-
Provádění: předkloň se s rovnými zády, hýždě jdou dozadu, trup dolů
-
Cíl: posílení zadního řetězce a stabilizace pánve
Doporučení: neotáčet pánev do strany, držet boky vodorovně
3. boční prkno se zvednutím nohy
-
Výchozí poloha: klasický boční plank
-
Provádění: zvedej horní nohu do výšky a drž ji alespoň 2–3 sekundy
-
Zaměřeno na: gluteus medius + hluboký core
Varianta: lehčí verze s oporou o koleno
4. Monster Walk / Lateral Band Walk
-
Pomůcka: miniband kolem kotníků nebo nad koleny
-
Pohyb: kroky do strany v polodřepu, udržuj napětí v gumě
-
Cíl: aktivace abduktorů a zlepšení stability
Cvič 10–12 kroků do každé strany ve 2–3 sériích
5. Step-down (sestup z bedýnky)
-
Výchozí poloha: stojíš jednou nohou na bedýnce nebo schodu
-
Provádění: pomalu spusť druhou nohu k zemi bez dopadu, trup drž vzpřímený
-
Klíč: koleno nesmí jít do vnitřní rotace
Sleduj před zrcadlem, zda boky zůstávají v rovině
Tip: Tato cvičení prováděj 2–3x týdně, ideálně po běžeckém tréninku nebo jako součást silové přípravy.
Tato práce s pánví zlepší nejen stabilitu, ale i ekonomiku běhu.
To, že někteří běžci jsou opakovaně nebo dlouhodobě zranění, bývá výsledkem kombinace několika faktorů – fyzických, technických i tréninkových.
Tady je přehled hlavních příčin:
1. Nedostatečná regenerace
-
Příliš mnoho tréninku a nedostatečný odpočinek
-
Ignorování příznaků přetížení (např. bolest šlach, únavové pocity)
-
Spánek < 7 hodin (je to dost individuální) → snížená schopnost regenerace
Co s tím:
-
Včleňujte volné dny, regeneraci aktivní i pasivní
-
Sledujte únavu, HRV, ranní tep
—
2. Špatná běžecká technika / ekonomika běhu
-
Přetížení díky došlapu (např. tvrdý dopad na patu při napnutém koleni, křížení nohou, atd.)
-
Příliš nízká kadence a z toho vyplývající vyšší nárazy
-
Špatná práce paží, rotace trupu....
Co s tím:
-
Nechat si natočit běh třeba chytrým mobilem a vyhodnotit styl s odborníkem Pozn. chyby se nejvíce projeví a lépe poznají při běhu v únavě.
-
Zapracovat na kadenci, došlapu pod těžiště nebo lehce před něj
-
Zařazovat běžeckou abecedu a technická cvičení
—
3. Svalové dysbalance a slabý core (jedno z nejzásadnějších a nejčastějších)
-
Oslabení hlubokého stabilizačního systému (core)
-
Slabé hýžďové svaly, hamstringy nebo lýtka
-
Přetížené kvadricepsy, bedrokyčlostehenní svaly (hip flexory)
Co s tím:
-
Cvičte alespoň 2× týdně core a kompenzaci (plank, mosty, side planky)
-
Posilujte hýždě (hip thrust, výpady) (také hodně podceňované)
-
Mobilizujte kyčle, uvolňujte bedrokyčelní oblast
—
4. Příliš rychlé navyšování objemu/intenzity
-
Pravidlo: nezvyšujte objem o víc než 10 % týdně (co se týče zvyšování, tak buď objem a nebo intenzitu)
-
Intenzivní tréninky (např. intervaly, tempové běhy) bez dostatečného základu
-
Přetížení často přichází s odstupem (např. 1–2 týdny)
Co s tím:
-
Plánujte progresivně, sleduj reakce těla
-
Věnujte pozornost varovným signálům: ztuhlost, otoky, bolest na dotek......
—
5. Nevhodná obuv
-
Běhání ve špatně zvolené běžecké obuvi (nevyhovují aktuálním potřebám a požadavkům běžce) Pozn. model co mě vyhovoval třeba loni, tak letos už nemusí a naopak
-
Malá variabilita → tělo je přetěžované vždy stejným způsobem
Co s tím:
-
Střídejte aspoň 2 páry bot
-
Dávejte si pozor na jejich opotřebení
—
6. Psychika a stres
-
Chronický stres → zpomaluje regeneraci, ovlivňuje imunitu i držení těla (zkrátka všechno)
-
Přepálená motivace = ignorace bolesti
🛠 Co s tím:
-
Sledujte nejen běh, ale i celkové zatížení (práce, vztahy, spánek, atd.)
-
Zařaďte techniky pro regeneraci nervového systému (jóga, dýchání, relaxace)
—
7. Genetika, stavba těla, věk
-
Některé predispozice (např. ploché nohy, hypermobilita, strukturální disbalance) zvyšují riziko zdravotních problémů
-
U starších běžců klesá pružnost tkání a regenerace je pomalejší (takže věk rozhodně není jen číslo)
Co s tím:
-
Nejde vždy „vyběhat“, ale lze kompenzovat dobrým plánem a péčí o tělo
-
Důležitá je individualizace tréninku a prevence (každý jsme jiný)
Femolární kloubní chrupavka je speciální tkáň, která pokrývá konce stehenní kosti (femur) v kolenním kloubu. Hraje zásadní roli při hladkém pohybu kolena a tlumení nárazů.
Klíčové aspekty femorální kloubní chrupavky
- Funkce:
- Umožňuje plynulý a bezbolestný pohyb kolena.
- Rozkládá zátěž a chrání kosti před poškozením.
- Snižuje tření mezi kostmi při pohybu.
- Struktura:
- Je to typ hyalinní chrupavky, která je hladká, pevná a pružná.
- Skládá se z chondrocytů (buněk chrupavky) a mezibuněčné hmoty.
- Neobsahuje cévy ani nervy, což znamená, že se obtížně hojí.
- Význam:
- Zdravá femorální kloubní chrupavka je nezbytná pro správnou funkci kolena.
- Poškození chrupavky může vést k bolesti, otoku, omezení pohybu a artróze.
Poškození femorální kloubní chrupavky
- Příčiny:
- Zranění (např. při sportu).
- Nadměrná zátěž.
- Stárnutí.
- Obezita.
- Genetické faktory.
- Příznaky:
- Bolest kolena.
- Otok.
- Omezení pohybu.
- Křupání nebo lupání v koleni.
- Nestabilita kolena.
- Léčba:
- Konzervativní léčba (fyzioterapie, léky proti bolesti, injekce).
- Chirurgická léčba (artroskopie, transplantace chrupavky, náhrada kolenního kloubu).
Prevence poškození
- Udržování optimální tělesné hmotnosti.
- Pravidelné cvičení s nízkým dopadem na klouby (plavání, jízda na kole).
- Posilování svalů kolem kolena.
- Správná technika při sportu včetně běhu.
- Používání vhodné obuvi.

Příčiny:
- Opakované mechanické dráždění: Nejčastěji způsobené nošením těsné obuvi s tvrdým opatkem, který tlačí na patu.
- Tvar nohy: Lidé s vysokou klenbou nebo s výraznějším sklonem patní kosti jsou náchylnější.
- Sportovní aktivity: Zejména běh, bruslení nebo sporty s častými doskoky.
Příznaky:
- Bolest na zadní straně paty, zejména při chůzi, běhu nebo tlaku na postižené místo.
- Otok a zarudnutí v oblasti paty.
- Kostní výrůstek, který může být viditelný a hmatatelný.
- Otlaky a puchýře způsobené třením obuvi.
Diagnostika:
- Fyzikální vyšetření: Lékař prohmatá patu a zhodnotí příznaky.
- Rentgenové vyšetření: Potvrdí přítomnost kostního výrůstku.
- Ultrazvuk nebo magnetická rezonance: Mohou být použity k posouzení stavu Achillovy šlachy a okolních měkkých tkání.
Léčba:
- Konzervativní léčba:
- Obuv: Nošení pohodlné obuvi s měkkým opatkem.
- Ortopedické vložky: Podpora klenby nohy a snížení tlaku na patu (úprava místa polstrování v místě kontaktu).
- Protahování Achillovy šlachy: Cvičení pro zlepšení flexibility.
- Chlazení: Aplikace ledu na postižené místo.
- Léky proti bolesti a zánětu.
- Fyzioterapie.
- Chirurgická léčba: V případě, že konzervativní léčba není účinná, může být nutný chirurgický zákrok k odstranění kostního výrůstku.

Dlouhé sezení v autě může mít na běh několik negativních dopadů.
Zde jsou některé z nich:
-
Ztuhlé svaly: Dlouhé sezení v jedné poloze může způsobit ztuhnutí svalů, zejména v oblasti kyčlí, hamstringů a lýtek. To může vést ke snížení flexibility a rozsahu pohybu, což může negativně ovlivnit běžeckou techniku a zvýšit riziko zranění.
-
Snížená cirkulace krve: Dlouhé sezení může zpomalit cirkulaci krve v dolních končetinách. To může vést k pocitu těžkých nohou a snížení výkonnosti při běhu.
-
Omezená pohyblivost kloubů: Dlouhé sezení může omezit pohyblivost kloubů, zejména v oblasti kyčlí a kolen. To může vést ke zhoršení běžecké techniky a snížení efektivity pohybu.
-
Zhoršená koordinace: Dlouhé sezení může negativně ovlivnit koordinaci pohybů, což může vést ke zhoršení běžecké techniky a zvýšení rizika zranění.
-
Únava: Dlouhé sezení může způsobit únavu a snížení energie, což může negativně ovlivnit výkonnost při běhu.
Jak minimalizovat negativní dopady dlouhého sezení v autě na běh?
- Pravidelné přestávky: Pokud je cesta dlouhá, dělejte pravidelné přestávky a protahujte se.
- Protahování: Protahujte se před, během a po dlouhé cestě autem. Zaměřte se na protažení svalů v oblasti kyčlí, hamstringů a lýtek.
- Pohyb: Snažte se během cesty autem alespoň trochu hýbat nohama a chodidly.
- Hydratace: Pijte dostatek tekutin, abyste udrželi tělo hydratované.
- Zdravá strava: Jezte zdravou a vyváženou stravu, abyste měli dostatek energie.
Doplňující informace
- Pokud máte sedavé zaměstnání, kompenzujte to pravidelným pohybem a cvičením.
- Pravidelně se protahujte a posilujte svaly, abyste zlepšili flexibilitu a rozsah pohybu.
- Pokud se po dlouhé cestě autem cítíte unavení, odložte běh na jindy a dopřejte si čas na odpočinek a regeneraci.
Pamatujte, že každý člověk je jiný a může reagovat na dlouhé sezení v autě jinak. Je důležité naslouchat svému tělu a v případě potřeby si naordinovat odpočinek.