#RunEveryDay

Běžecká rubrika - prevence - fyzioterapie / regenerace / strečink

Jaký vliv má na běžkyně a jejich výkon chůze v botách s vysokým podpatkem?

Chůze v botách s vysokými podpatky může mít vliv na běžecký výkon běžkyň, především nepříznivý, pokud je pravidelná nebo dlouhodobá.

Zde jsou hlavní důsledky:

Negativní vlivy vysokých podpatků na běžkyně:

  1. Zkrácení lýtkových svalů a Achillovy šlachy

    • Podpatky drží patu výše než špičku → lýtka a šlachy se zkracují → zhoršený běžecký odraz, větší riziko zranění při běhu.

  2. Změněný stereotyp chůze a běhu

    • Narušená přirozená biomechanika: předozadní i stranová stabilita, vyšší zátěž na kolena, kyčle a bedra.

  3. Přetížení chodidel a záněty

    • Napětí v oblasti metatarzů, vznik plantární fasciitidy nebo Mortonova neuromu → bolest při běhu.

  4. Oslabení hlubokého stabilizačního systému (core, nožní klenba)

    • Nedostatečná aktivace nožní klenby a hlubokého stabilizačního systému může ovlivnit stabilitu během běhu.

Kdy jsou podpatky méně rizikové:

  • Krátkodobé nošení (např. společenské akce)

  • Střídání s pohodlnou obuví s dobrou podporou klenby

  • Doplňkový strečink a posilování lýtek, nožní klenby a hamstringů

Doporučení pro běžkyně:

Co dělat Proč
Omezit podpatky na minimum (nízké, max. 3–4 cm) Menší vliv na šlachy a biomechaniku
Protahovat lýtka a Achillovu šlachu Prevence zkrácení a zranění
Posilovat chodidla a core Zlepšení stability při běhu
Nosit barefoot nebo běžnou sportovní obuv v běžném režimu Zachování přirozeného chodeckého a běžeckého vzoru

Shrnutí:

Dlouhodobá nebo častá chůze v podpatcích může negativně ovlivnit běžecký výkon, zejména přes změnu biomechaniky, zkrácení svalů a vyšší riziko zranění.

Jednorázové nošení nevadí, ale mělo by být kompenzováno vhodnou péčí o pohybový aparát.

 

R60002502a

Co může u běžce způsobovat pocit těžkých lýtek?

Pocit těžkých lýtek u běžce je běžný problém a může být způsoben celou řadou faktorů – od únavy až po hlubší svalové nebo cévní potíže.

Níže jsou nejčastější příčiny, rozdělené podle pravděpodobnosti:

🔟 Nejčastější důvody těžkých lýtek u běžců:

1. Nahromadění únavy / nedostatečná regenerace

  • Dlouhé nebo časté běhy, bez dostatečného odpočinku

  • Typické při přetrénování

  • Lýtka jsou prostě „přetížená“ – těžká, tuhá

2. Nedostatečné rozcvičení / protažení

  • Ztuhlá lýtka = snížený průtok krve a přívod živin

  • Krvácení nebo mikrotrhlinky způsobují svalovou zatuhlost

3. Změna obuvi nebo došlapu

  • například přechod na minimalistickou obuv (např. barefoot) nebo změna běžecké techniky (např. více na přední část chodidla) může lýtka přetížit

R-2000_2404f

4. Nedostatek elektrolytů (Mg, K, Na)

  • Lýtka jsou citlivá na výkyvy hořčíku, draslíku a sodíku

  • Může vést ke svalovým křečím, napětí nebo „olověnému“ pocitu

ImgW.ashx

5. Dehydratace

  • Snížený krevní oběh = nižší okysličení svalů

  • Pocit těžkosti a nekomfortu

6. Syndrom chronické kompartmentace (CECS)

  • Vzácnější, ale vážnější příčina

  • Při běhu tlak ve svalovém pouzdru stoupá → bolest, těžkost, někdy brnění

  • Typické: po určité době běhu vždy stejné příznaky → mizí v klidu

7. Zkrácené nebo slabé lýtkové svaly

  • Nedostatečně silná nebo elastická lýtka nestíhají nárazovou zátěž při běhu

8. Zvýšený stres nebo napětí (např. při závodech)

  • Psychický stres → svalový tonus → zvýšené napětí lýtek

9. Žilní nedostatečnost (např. křečové žíly)

  • Horší odtok krve z dolních končetin

  • Pocit „těžkých nohou“, hlavně večer nebo při dlouhém stání

10. Špatná běžecká technika / vysoký dopad - oscilace

  • Tvrdý došlap = lýtka absorbují nadměrné síly → chronické přetížení

Co s tím?

Co zkusit Proč to pomáhá
 Prodloužené protažení lýtek po běhu Sníží napětí a zlepší cirkulaci
 Pěnový válec (foam rolling) Masíruje a uvolňuje fascii i svaly
 Kompresní podkolenky Pomáhají cirkulaci a snižují otoky
 Hořčík a draslík v doplňcích nebo stravě Prevence svalové únavy a křečí
 Změnit obuv / došlap Pokud je příčina mechanická
 Omezit objem tréninku a doplnit regenerační běhy Klíč k prevenci přetrénování
Může chůze v sandálech ovlivnit zdravotní stav běžce?

Ano, častá chůze v sandálech (zejména v těch bez opory) může ovlivnit zdravotní stav běžce – a to pozitivně i negativně, v závislosti na několika faktorech:

 

Kdy může být chůze v sandálech prospěšná

Pokud máš:

  • zdravé nohy bez poruch postavení (např. ploché nohy, výrazná pronace)

  • kvalitní sandály s podporou klenby a tvarovanou stélkou

  • a střídáš různé typy obuvi (běžecké boty, barefoot, sandály)

pak může chůze v sandálech:

  • posílit svaly chodidla a kotníku

  • zlepšit propriocepci (vnímání postavení těla)

  • fungovat jako regenerační chůze – zvlášť naboso po trávě/písku

Kdy může být chůze v sandálech riziková

U běžců, kteří:

  • mají přetíženou achilovku, patu nebo plantární fascii

  • trpí přetížením nártu nebo plochou nohou

  • nosí ploché, nestabilní sandály (tzv. žabky) bez podpory

  • tráví v nich celé dny po běžeckém tréninku

může dojít k:

  • zvýšenému napětí v lýtkách a plantární fascii

  • bolesti chodidel, paty (plantární fasciitida)

  • nestabilitě kotníku a přetížení svalových úponů

 

Tipy pro zdravou chůzi v sandálech (pro běžce)

  1. Kvalitní stélka – hledej sandály se stélkou, která kopíruje klenbu.

  2. Pásky přes nárt i patu – žabky nejsou ideální, protože noha „klouže“.

  3. Krátké chůze naboso – ideálně po trávě nebo písku, skvělá aktivní regenerace.

  4. Po tréninku raději uzavřenou obuv s tlumením, pokud tě bolí chodidla.

  5. Naslouchej tělu – bolest chodidla, paty nebo kolen po delší chůzi v sandálech je varováním.

 

Shrnutí:

  • Ano, může ovlivnit zdraví běžce – pozitivně i negativně.

  • Pokud jsi zdravý a máš kvalitní sandály, je to fajn doplněk.

  • Pokud tě bolí chodidla, šlachy nebo klouby, zvol jinou obuv nebo omez čas v sandálech.

62553378_2352334341494322_5315319253421785088_n

Jaký tlak vydrží lidské koleno?

kolenoa

Lidské koleno je překvapivě silné a dokáže přenášet velmi vysoké tlaky, zejména při dynamickém zatížení jako je běh, skok nebo dřep.

Zde jsou konkrétní hodnoty:

Kolenní kloub a tlak

Zatížení ve stoji

  • Každé koleno nese cca polovinu tělesné hmotnosti.

  • U člověka o váze 75 kg: koleno nese asi 37–40 kg (klidový tlak je ale rozložený přes kloubní plochu).

Při běhu

  • Tlak v koleni může dosáhnout 3–5× tělesné hmotnosti, tedy:

    • 225–375 kg při běhu u 75kg běžce

    • Tlak v oblasti čéšky a stehenní kosti (patellofemorální kloub) může být až 6–7× tělesné hmotnosti

Při hlubokém dřepu nebo skoku

  • Zatížení může stoupnout až na 500–1000 kg silového zatížení na kolenní kloub (krátkodobě).

  • Tlak na jednotku plochy (např. na čéšku) může být až 7–10 MPa (megapascalů), což je srovnatelné s tlakem v pneumatikách závodního auta!

Co to znamená v praxi?

  • Koleno vydrží vysoké tlaky, pokud je zdravé a v dobré biomechanické rovnováze.

  • Opotřebení (např. artróza), špatná technika (při běhu/dřepu) nebo úrazy výrazně snižují schopnost kolena přenášet tlak bez poškození.

Zajímavost:

  • Lidská chrupavka je mimořádně pevná – vydrží tlak přes 100 kg/cm², a přitom je pružná.

  • Člověk při běhu neustále absorbuje a rozvádí tlak pomocí svalů, šlach a menisků – samotný kloub by bez nich nebyl tak odolný.

VIPER2431a

Co může u běžců způsobit zánět ledvin a močového měchýře?

Zánět ledvin (např. pyelonefritida, intersticiální nefritida) a močového měchýře (cystitida) u běžců může mít několik různých příčin – některé jsou infekční, jiné souvisí s přetížením nebo vnějšími faktory.

Tady je podrobný přehled:

CO MŮŽE U BĚŽCŮ ZPŮSOBIT ZÁNĚT LEDVIN A MOČOVÉHO MĚCHÝŘE:

1. Infekce močových cest (IMC)

  • Nejčastější příčina zánětu močového měchýře (cystitidy) a ledvin (pyelonefritidy).

  • Bakterie (nejčastěji E. coli) se dostanou do močové trubice → měchýře → někdy až do ledvin.

  • Rizikové faktory:

    • Nedostatečná hygiena (např. po běhu v přírodě bez možnosti sprchy/toalety)

    • Zadržování moči (běhání bez možnosti se vyprázdnit)

    • Běhání ve vlhkém oblečení (zpocený spodní díl, silné legíny)

    • Ženy jsou více ohroženy kvůli kratší močové trubici.

2. Nedostatečný pitný režim

  • Malý příjem tekutin → koncentrovaná moč → ideální prostředí pro bakterie.

  • Dehydratace také zvyšuje riziko přechodu infekce do ledvin.

3. Užívání NSAID (např. ibuprofen)

  • Běžně užívané proti bolesti svalů/kloubů.

  • Může způsobit intersticiální nefritidu – nezánětlivé (ale imunologické) poškození ledvin.

4. Běhání v chladu nebo mokrém oblečení

  • Podchlazení oblasti pánevních orgánů může oslabit lokální imunitu.

  • Může zvyšovat riziko cystitidy, zejména u žen.

5. Viry nebo autoimunitní reakce

  • Po viróze (např. chřipce) může vzniknout zánět ledvin jako postinfekční reakce.

  • Zánět močových cest ale bývá většinou bakteriální.

6. Rhabdomyolýza a zánět ledvin

  • Při extrémní zátěži, přehřátí a dehydrataci může dojít k rozpadu svalů → uvolněný myoglobin poškodí ledviny → zánět.

  • Typicky po ultramaratonu nebo běhu v extrémním horku.

PŘÍZNAKY, NA KTERÉ SI DÁT POZOR:

Cystitida (močový měchýř)

  • Pálení při močení

  • Časté nutkání močit (i v noci)

  • Zákal nebo krev v moči

  • Bolest v podbřišku

Pyelonefritida (ledviny)

  • Bolest v bedrech (na jedné nebo obou stranách)

  • Horečka, zimnice

  • Nevolnost, únava

  • Možné příznaky IMC

PREVENCE PRO BĚŽCE:

  • Pít dostatek tekutin před a po běhu.

  • Včas se vymočit – nezadržovat moč.

  • Po běhu se převléct z propoceného oblečení.

  • Vyhnout se zbytečnému užívání ibuprofenu.

  • Pečovat o imunitu – nepřetěžovat tělo po infekci.

  • Ženy: vhodné sportovní oblečení, prodyšné spodní prádlo.

0091_rh

Zvyšuje pohyb pánve v horizontální rovině pravděpodobnost zranění??

Zvýšený pohyb pánve v horizontální rovině (tzv. „pelvic drop“ nebo nadměrná rotace/tranzlace pánve při běhu) může významně zvýšit riziko zranění u běžců.

Proč:

 Co znamená horizontální pohyb pánve?

Jde o:

  • Rotaci pánve kolem svislé osy (otáčení vpravo/vlevo)

  • Překlápění (tzv. „drop“) jedné strany pánve dolů při každém kroku

  • Boční posuv (laterální translace) směrem k opěrné noze

Tento pohyb by měl být při efektivním běhu omezený. Pokud je výrazný, signalizuje poruchu stabilizace trupu a pánve.

 

033

 

Proč to zvyšuje riziko zranění?

  1. Nadměrné zatížení kolen a kyčlí
    → Zvyšuje se valgózní postavení kolene = větší zátěž na vazy, chrupavku a menisky
    → Častá příčina patellofemorálního syndromu (bolest pod čéškou)

  2. Přetěžování šlach a fascií
    → Iliotibiální trakt (IT band) je často podrážděn právě vlivem nekontrolované rotace pánve
    → Riziko běžecké iliotibiální tendinopatie

  3. Přetížení bederní páteře a SI skloubení
    → Nadměrná rotace pánve přetěžuje dolní část zad, což může vést k bolestem a únavovým změnám v oblasti pánevních kloubů

  4. Nestabilita při dopadu
    → Vede k prodlouženému kontaktu nohy se zemí a zhoršené ekonomice běhu
    → Tělo musí vynaložit více energie na stabilizaci, což zvyšuje únavu a tím i zranitelnost

Hlavní příčiny zvýšeného pohybu pánve
  • Slabé gluteus medius a minimus (abduktory kyčle)

  • Slabá hluboká stabilizační svalovina (core)

  • Špatná běžecká technika nebo únava

  • Strukturální faktory (např. rozdílná délka končetin, skolióza)

Jak tomu předejít?

  • Cvičení na stabilizaci pánve a trupu (např. „clam shells“, „single leg deadlifts“, „side planks“)

  • Trénink techniky běhu – ideálně pod vedením odborníka)

  • Videodiagnostika běhu (např. běh na páse ve zpomaleném záběru)

  • Posilování hýžďových svalů a práce na symetrii pohybu

5 cviků, které vám mohou přijít vhod

1. lastura

  • Poloha: ležíš na boku, kolena pokrčená, kotníky na sobě

  • Provádění: zvedej horní koleno nahoru, kotníky zůstávají spolu

  • Zaměřeno na: gluteus medius (abduktor kyčle)

  • Variace: s minibandem nad úrovní kolen

Doporučení: 2–3 série po 15–20 opakováních na každou stranu

 

3650_rh

 

2. rumunský mrtvý tah na jedné noze

  • Poloha: stoj na jedné noze, druhá noha jde dozadu

  • Provádění: předkloň se s rovnými zády, hýždě jdou dozadu, trup dolů

  • Cíl: posílení zadního řetězce a stabilizace pánve

Doporučení: neotáčet pánev do strany, držet boky vodorovně

3. boční prkno se zvednutím nohy

  • Výchozí poloha: klasický boční plank

  • Provádění: zvedej horní nohu do výšky a drž ji alespoň 2–3 sekundy

  • Zaměřeno na: gluteus medius + hluboký core

Varianta: lehčí verze s oporou o koleno

4. Monster Walk / Lateral Band Walk

  • Pomůcka: miniband kolem kotníků nebo nad koleny

  • Pohyb: kroky do strany v polodřepu, udržuj napětí v gumě

  • Cíl: aktivace abduktorů a zlepšení stability

Cvič 10–12 kroků do každé strany ve 2–3 sériích

5. Step-down (sestup z bedýnky)

  • Výchozí poloha: stojíš jednou nohou na bedýnce nebo schodu

  • Provádění: pomalu spusť druhou nohu k zemi bez dopadu, trup drž vzpřímený

  • Klíč: koleno nesmí jít do vnitřní rotace

Sleduj před zrcadlem, zda boky zůstávají v rovině

Tip: Tato cvičení prováděj 2–3x týdně, ideálně po běžeckém tréninku nebo jako součást silové přípravy.

Tato práce s pánví zlepší nejen stabilitu, ale i ekonomiku běhu.

Čím to je, že někteří běžci jsou stále zranění?

To, že někteří běžci jsou opakovaně nebo dlouhodobě zranění, bývá výsledkem kombinace několika faktorů – fyzických, technických i tréninkových.

Tady je přehled hlavních příčin:


 

1. Nedostatečná regenerace

  • Příliš mnoho tréninku a nedostatečný odpočinek

  • Ignorování příznaků přetížení (např. bolest šlach, únavové pocity)

  • Spánek < 7 hodin (je to dost individuální) → snížená schopnost regenerace

Co s tím:

  • Včleňujte volné dny, regeneraci aktivní i pasivní

  • Sledujte únavu, HRV, ranní tep

2. Špatná běžecká technika / ekonomika běhu

  • Přetížení díky došlapu (např. tvrdý dopad na patu při napnutém koleni, křížení nohou, atd.)

  • Příliš nízká kadence a z toho vyplývající vyšší nárazy

  • Špatná práce paží, rotace trupu....

Co s tím:

  • Nechat si natočit běh třeba chytrým mobilem a vyhodnotit styl s odborníkem Pozn. chyby se nejvíce projeví a lépe poznají při běhu v únavě.

  • Zapracovat na kadenci, došlapu pod těžiště nebo lehce před něj

  • Zařazovat běžeckou abecedu a technická cvičení

3. Svalové dysbalance a slabý core (jedno z nejzásadnějších a nejčastějších)

  • Oslabení hlubokého stabilizačního systému (core)

  • Slabé hýžďové svaly, hamstringy nebo lýtka

  • Přetížené kvadricepsy, bedrokyčlostehenní svaly (hip flexory)

Co s tím:

  • Cvičte alespoň 2× týdně core a kompenzaci (plank, mosty, side planky)

  • Posilujte hýždě (hip thrust, výpady) (také hodně podceňované)

  • Mobilizujte kyčle, uvolňujte bedrokyčelní oblast

4. Příliš rychlé navyšování objemu/intenzity

  • Pravidlo: nezvyšujte objem o víc než 10 % týdně (co se týče zvyšování, tak buď objem a nebo intenzitu)

  • Intenzivní tréninky (např. intervaly, tempové běhy) bez dostatečného základu

  • Přetížení často přichází s odstupem (např. 1–2 týdny)

Co s tím:

  • Plánujte progresivně, sleduj reakce těla

  • Věnujte pozornost varovným signálům: ztuhlost, otoky, bolest na dotek......

5. Nevhodná obuv

  • Běhání ve špatně zvolené běžecké obuvi (nevyhovují aktuálním potřebám a požadavkům běžce) Pozn. model co mě vyhovoval třeba loni, tak letos už nemusí a naopak

  • Malá variabilita → tělo je přetěžované vždy stejným způsobem

Co s tím:

  • Střídejte aspoň 2 páry bot

  • Dávejte si pozor na jejich opotřebení

MADRID_2374e

6. Psychika a stres

  • Chronický stres → zpomaluje regeneraci, ovlivňuje imunitu i držení těla (zkrátka všechno)

  • Přepálená motivace = ignorace bolesti

🛠 Co s tím:

  • Sledujte nejen běh, ale i celkové zatížení (práce, vztahy, spánek, atd.)

  • Zařaďte techniky pro regeneraci nervového systému (jóga, dýchání, relaxace)

7. Genetika, stavba těla, věk

  • Některé predispozice (např. ploché nohy, hypermobilita, strukturální disbalance) zvyšují riziko zdravotních problémů

  • U starších běžců klesá pružnost tkání a regenerace je pomalejší (takže věk rozhodně není jen číslo)

Co s tím:

  • Nejde vždy „vyběhat“, ale lze kompenzovat dobrým plánem a péčí o tělo

  • Důležitá je individualizace tréninku a prevence (každý jsme jiný)

0096_rh


Co to je femolární kloubní chrupavka?

kol

Femolární kloubní chrupavka je speciální tkáň, která pokrývá konce stehenní kosti (femur) v kolenním kloubu. Hraje zásadní roli při hladkém pohybu kolena a tlumení nárazů.

Klíčové aspekty femorální kloubní chrupavky

  • Funkce:
    • Umožňuje plynulý a bezbolestný pohyb kolena.
    • Rozkládá zátěž a chrání kosti před poškozením.
    • Snižuje tření mezi kostmi při pohybu.
  • Struktura:
    • Je to typ hyalinní chrupavky, která je hladká, pevná a pružná.
    • Skládá se z chondrocytů (buněk chrupavky) a mezibuněčné hmoty.
    • Neobsahuje cévy ani nervy, což znamená, že se obtížně hojí.
  • Význam:
    • Zdravá femorální kloubní chrupavka je nezbytná pro správnou funkci kolena.
    • Poškození chrupavky může vést k bolesti, otoku, omezení pohybu a artróze.

Poškození femorální kloubní chrupavky

  • Příčiny:
    • Zranění (např. při sportu).
    • Nadměrná zátěž.
    • Stárnutí.
    • Obezita.
    • Genetické faktory.
  • Příznaky:
    • Bolest kolena.
    • Otok.
    • Omezení pohybu.
    • Křupání nebo lupání v koleni.
    • Nestabilita kolena.
  • Léčba:
    • Konzervativní léčba (fyzioterapie, léky proti bolesti, injekce).
    • Chirurgická léčba (artroskopie, transplantace chrupavky, náhrada kolenního kloubu).

Prevence poškození

  • Udržování optimální tělesné hmotnosti.
  • Pravidelné cvičení s nízkým dopadem na klouby (plavání, jízda na kole).
  • Posilování svalů kolem kolena.
  • Správná technika při sportu včetně běhu.
  • Používání vhodné obuvi.

R.4000f

Hauglandova pata
Haglundova pata, také známá jako Haglundova exostóza nebo Haglundův syndrom, je bolestivý stav, který postihuje zadní část paty. Jedná se o kostní výrůstek na patní kosti v místě, kde se Achillova šlacha upíná.
 
Haugland_pata
 

Příčiny:

  • Opakované mechanické dráždění: Nejčastěji způsobené nošením těsné obuvi s tvrdým opatkem, který tlačí na patu.
  • Tvar nohy: Lidé s vysokou klenbou nebo s výraznějším sklonem patní kosti jsou náchylnější.
  • Sportovní aktivity: Zejména běh, bruslení nebo sporty s častými doskoky.

Příznaky:

  • Bolest na zadní straně paty, zejména při chůzi, běhu nebo tlaku na postižené místo.
  • Otok a zarudnutí v oblasti paty.
  • Kostní výrůstek, který může být viditelný a hmatatelný.
  • Otlaky a puchýře způsobené třením obuvi.

Diagnostika:

  • Fyzikální vyšetření: Lékař prohmatá patu a zhodnotí příznaky.
  • Rentgenové vyšetření: Potvrdí přítomnost kostního výrůstku.
  • Ultrazvuk nebo magnetická rezonance: Mohou být použity k posouzení stavu Achillovy šlachy a okolních měkkých tkání.

Léčba:

  • Konzervativní léčba:
    • Obuv: Nošení pohodlné obuvi s měkkým opatkem.
    • Ortopedické vložky: Podpora klenby nohy a snížení tlaku na patu (úprava místa polstrování v místě kontaktu).
    • Protahování Achillovy šlachy: Cvičení pro zlepšení flexibility.
    • Chlazení: Aplikace ledu na postižené místo.
    • Léky proti bolesti a zánětu.
    • Fyzioterapie.
  • Chirurgická léčba: V případě, že konzervativní léčba není účinná, může být nutný chirurgický zákrok k odstranění kostního výrůstku.

0096_rh

 
 
Jak ovlivňuje dlouhé sezení v autě běh?
cara 

Dlouhé sezení v autě může mít na běh několik negativních dopadů.

Zde jsou některé z nich:

  1. Ztuhlé svaly: Dlouhé sezení v jedné poloze může způsobit ztuhnutí svalů, zejména v oblasti kyčlí, hamstringů a lýtek. To může vést ke snížení flexibility a rozsahu pohybu, což může negativně ovlivnit běžeckou techniku a zvýšit riziko zranění.

  2. Snížená cirkulace krve: Dlouhé sezení může zpomalit cirkulaci krve v dolních končetinách. To může vést k pocitu těžkých nohou a snížení výkonnosti při běhu.

  3. Omezená pohyblivost kloubů: Dlouhé sezení může omezit pohyblivost kloubů, zejména v oblasti kyčlí a kolen. To může vést ke zhoršení běžecké techniky a snížení efektivity pohybu.

  4. Zhoršená koordinace: Dlouhé sezení může negativně ovlivnit koordinaci pohybů, což může vést ke zhoršení běžecké techniky a zvýšení rizika zranění.

  5. Únava: Dlouhé sezení může způsobit únavu a snížení energie, což může negativně ovlivnit výkonnost při běhu.

Jak minimalizovat negativní dopady dlouhého sezení v autě na běh?

  • Pravidelné přestávky: Pokud je cesta dlouhá, dělejte pravidelné přestávky a protahujte se.
  • Protahování: Protahujte se před, během a po dlouhé cestě autem. Zaměřte se na protažení svalů v oblasti kyčlí, hamstringů a lýtek.
  • Pohyb: Snažte se během cesty autem alespoň trochu hýbat nohama a chodidly.
  • Hydratace: Pijte dostatek tekutin, abyste udrželi tělo hydratované.
  • Zdravá strava: Jezte zdravou a vyváženou stravu, abyste měli dostatek energie.

Doplňující informace

  • Pokud máte sedavé zaměstnání, kompenzujte to pravidelným pohybem a cvičením.
  • Pravidelně se protahujte a posilujte svaly, abyste zlepšili flexibilitu a rozsah pohybu.
  • Pokud se po dlouhé cestě autem cítíte unavení, odložte běh na jindy a dopřejte si čas na odpočinek a regeneraci.

Pamatujte, že každý člověk je jiný a může reagovat na dlouhé sezení v autě jinak. Je důležité naslouchat svému tělu a v případě potřeby si naordinovat odpočinek.

12771582_953579328045116_8491847437276559787_o

 
 
 
Nahoru
239 položek celkem