#RunEveryDay

Únavová teorie

PB3_9202

 

Únavová teorie

je založena na únavě svalových vláken. V tomto modelu se hledí na únavu jak z hlediska "výsledku" neurálního zapojování svalových vláken, tak samotné vytrvalosti svalových vláken (nebo jak dlouho může zapojené - namáhané svalové vlákno pracovat bez únavy). Jak se dostavuje únava, svalová vlákna začnou "selhávat" a zapojí  se další vlákna, aby vyrovnala avizované "selhávání".  Nakonec je tu bod, kde většina svalových vláken je již unavená a nemůže udržet potřebnou produkci síly. Dochází tedy k únavě a běžec zpomaluje. Na základě této teorie lze únavu oddálit prostřednictvím zvýšení počtu svalových vláken, pro možné použití těchto svalových vláken během závodu. Tak v podstatě prodloužit jejich výdrž, a tím oddálit únavu. Tato teorie je spojením obojího - periferní (samotné svaly) a centrální (centrální nervový systém). Stejně jako u teorie laktátové únavy, nezáleží na tom, zda existuje centrální regulátor nebo zda dochází k únavě periferně ve svalech samotných, protože tréninkové cíle jsou stále stejné.

Trénink je následující:

Teorie svalových vláken:

  1. Zvyšte maximální počet vláken, které můžete získat a použít
  2. Zvyšte procento svalových vláken, které používáte během závodu
  3. Prodlužte čas, při kterém svalová vlákna vydrží (vytrvalost)
  4. Zvyšte/udržte počet svalových vláken, která jsou schopna vydržet maximální únavu

 

Nakonec je tu model celkové únavy, který spojuje místní a centrální únavu do jednoho celku.

Tato teorie spojuje mozek a svaly do jakési smyčky senzorické zpětné vazby. 

Model a jeho důsledky pro trénink jsou následující:

Jednoduchý integrovaný model únavy:

  1. Produkty únavy se hromadí ve svalu.
  2. Mozek tento nárůst produktů únavy monitoruje a reguluje zapojení svalů tak, aby sezabránilo tomu, aby sval dosáhl nebezpečné úrovně produktů únavy

a)Produkty únavy, které mohou signalizovat jejich hodnotu mozku, mohou zahrnovat laktát, H+, Ca+, teplo/teplotu, hladinu glykogenu a řadu dalších spouštěčů

Může se trénovat na:

  1. Zpozdit nahromadění těchto produktů, a tím oddálit signál mozku k "vypnutí".
  2. Zpozdit vyslání signálu z mozku k "vypnutí a ochraně" tím, že prokážete, že můžete bezpečně zvládnout o něco větší množství tohoto produktu únavy.
  3. Zvýšit maximální množství těchto produktů, které se mohou nahromadit nebo naopak snížit před tím, než mozek začne činnost vypínat/omezovat.

 

Tyto modely únavy umožňují praktickou integraci vědy a tréninku. 

Tyto modely poskytují snadno pochopitelný způsob, jak se podívat na to, co způsobuje únavu, a následně jak trénovat, aby se únava oddálila, respektive se oddálil její projev.

Jako rychlý příklad použití těchto modelů se podívejme na svalové vlákno.

Teorie:  Abychom oddálili únavu, musíme zvýšit zásobu svalových vláken a jejich vytrvalost.  Abychom těchto cílů dosáhli, musíme provádět tréninky, které způsobují zvýšení objemu svalové hmoty, respektive počtu svalových vláken, jako jsou sprinty, sprinty do kopce nebo posilování s těžkými váhami (ovšem pozor na rozdíl těžká a těžká váha).

V návaznosti na to potřebujeme prodloužit vytrvalost nově získaných vláken, takže v další sérii tréninků se přidá vytrvalostní složka.  Příkladem může být provádění sprintů do kopce s délkami úseků 800m v závodním tempu s meziklusem. Další možností je provádět dlouhé výběhy svahů, protože se při nich zapojí a vyčerpá více svalových vláken.

 

Pozn. s použitím zahraničních studií

 

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení