Délka kroku při dálkových bězích: vliv rychlosti, tělesných rozměrů a přidané zátěži

Preferovaná frekvence kroku (SF) a délka kroku (SL) rekreačních běžců na vytrvaleckých tratích byly měřeny na rovném běžeckém pásu za různých podmínek v typickém rozsahu rychlosti vytrvalostního běhu 3,15-4,12m/s.

Při dané rychlosti byly korelační koeficienty mezi antropometrickými proměnnými (APV) subjektů (jako je postava, délka nohou a hmotnost segmentu končetiny) a jejich preferovanými proměnnými kroku trvale nízké (menší nebo rovny 0,36).  Se zvyšováním rychlosti v experimentálním rozsahu zůstávala SF téměř konstantní (pouze 4% nárůst), zatímco SL se zvýšila o 28 %. Ukázalo se, že použití "bezrozměrné" rychlosti není při predikci závislosti SL na rychlosti účinnější než konvenční metody, ale forma závislosti byla pozoruhodně podobná těm, které byly pozorovány u zvířat a jiných forem chůze.

Přidání zátěže až do 1,1 kg na každém kotníku nevedlo k žádné významné změně SF nebo SL. Výsledky naznačují, že jiné faktory než APV jsou primárními determinanty preferované SF a SL.

Vzhledem k tomu, že již dříve bylo prokázáno, že preferovaná SL je obvykle nejhospodárnější, nelze APV použít k přesné předpovědi nebo předepsání SF nebo SL na individuálním základě.

Pozn. s použitím zahraničních materiálů