#RunEveryDay

"Moje nejlepší boty"

to, když čtu v různých skupinách na sociálních sítích, tak se vždy sám pro sebe usměju. Většinou se tímto "označením" chlubí (a teď to nemyslím vůbec špatně) dívky a ženy, které se chtějí podělit o svoji radost z aktuálního nákupu, samozřejmě krásných botiček (foto musí být přiloženo). Vždy se sám sebe ptám jestli se jedná o běžkyni - začátečnici, která někdy před tím měla či neměla skutečné, běžecké boty a nebo se jedná už o zkušenou běžkyni (většinou to uhádnu díky právě avizovanému modelu). On je totiž jakýkoliv, ale opravdu jakýkoliv opravdový, běžecký model lepší než ty nejlepší a nejdražší modely pro tenis, fotbal, basketbal či běžné chození:-)

Samozřejmě člověk, i když není třeba znalý běžeckých bot, tak z fotky hned na první pohled pozná, že velmi důležité, ne-li nejdůležitější při nákupu bylo především barevné provedení, respektive design:-) O tom to je - v současné době musí být bota především krásná, respektive musí se majitelce líbit, a pak je teprve vše ostatní - pohodlí, technologická vhodnost, atd. Kupující zapomínají (vlastně nezapomínají, to, aby jste něco zapomněli, tak to musíte napřed vědět a znát), že se v botě sice můžete cítit dobře, ale to ještě neznamená, že si užíváním tohoto modelu "nezaděláváte" na zdravotní problém v budoucnosti. Může se Vám v nich zpočátku "dobře" běhat, ale pokud disponujete například nadměrnou pronací a daný model není konstruován pro tuto "anomálii" (anomálie není úplně to správné slovo), tak časem může dojít, respektive dojde k tomu, že se tato "vada" projeví třeba změnou úhlů v jednotlivých kloubech a je zaděláno na zdravotní problém. Vy se pak divíte a ptáte se sami sebe, proč Vás bolí kolena, případně proč Vás bolí kyčle, či záda, atd., i když strečujete, cvičíte, držíte se přece "rad" prodejců "odborníků" a co 600km si pořizujete nové běžecké boty, pravidelně se necháváte "měřit" na diagnostických přístrojích (na to, aby opravdový odborník zjistil Váš došlap a další potřebné informace o Vašem běhu a vhodnosti běžecké obuvi, nepotřebuje žádný diagnostický přístroj - stačí zkouknutí Vás při běhu a pár stojů, a vše je jasné), aby jste se vyvarovali zdravotním problémům.... Takže doporučuji především vhodnost díky svým parametrům než vhodnost díky barevnosti:-)
A teď mě napadlo jedno opravdu důležité UPOZORNĚNÍ - nikdy si nepořizujte dětský, běžecký model, i když se Vám jeví jako naprosto identický s dámským či pánským, a navíc za daleko příznivější cenu!! a je ve vaší velikosti!! Vše špatně, neboť ten je v prvé řadě konstruován úplně pro jinou hmotnost a další dětské parametry.
To jsem trochu odbočil.

Já si vzpomínám, že za těch víc jak třicet let co běhám, mám ty "moje nejlepší boty" spojeny s mým tréninkem - perfektně se mně bez zranění běhalo a tomu odpovídaly i výkony. Byly to takové spojené nádoby = "moje nejlepší boty" = žádné zranění či zdravotní omezení = perfektní výkon = psychická pohoda. Zkrátka to spolu velice úzce souviselo. Je pravdou, že to někdy člověk neuhlídal (mám na mysli tu "radost" z bezproblémového běhání) a něco přetáhl, a problém byl na cestě:-( To však k běhu tak nějak patří. Byly to však taková klasická, běžecká zranění. Nebyly to ta nespecifikovaná, respektive ta zranění "bez příčiny", kterých je čím dál víc. To je však na jiný článek.
Pamatuji se na svoje první, běžecké, značkové boty (měl jsem to štěstí, že jsem mohl využít služeb známého, který v té době mohl vycestovat na Západ - mluvíme zde o roku 1984) byly to ADIDAS New York. Nebyl ten nákup úplně "povedený". Boty jsem si pracně vybral v katalogu (kde byl v té době internet???). Rozhodující byla především cena (v té době to byl víc jak měsíční plat, ty dražší byly rovny i dvěma měsíčním platům), značka a určení obuvi. No, v katalogu bylo napsáno, že jsou pánské, stabilní, nestabilní, že jsou na silnici, něco o hmotnosti běžce, a to bylo vše. Ono to úplně stačilo. Dnes je u jednoho modelu milion různých údajů, které jsou více či méně potřebné nebo nepotřebné, aby tak zákazník nabyl dojmu, že to jsou minimálně kosmické boty bez kterých nemůžete existovat:-) Samozřejmě uvedené technologie musí být i zmíněny i na botě samé, takže je popsána "technologickými" vychytávkami (jak jinak než v angličtině v kombinaci s nějakým technologickým klikihákem, ať je to světové) od shora až po podešev a obráceně. Dřív bylo na botě logo značky a maximálně název modelu a to bylo vše. Ovšem proč ne?

Teď k tomu ne úplně "povedenému" nákupu. Boty byly o číslo větší. Kdy by to však v té době řešil?? Důležité bylo, že to byly běžecké boty a byly cestou především k běžeckým výkonům. Časem se samozřejmě proklubal palec ve svršku, centimetr a půl od špičky obuvi, ale režná nit s jehlou opravily i tuto drobnou estetickou vadu. To časem nastaly větší opravy, kdy byla podešev již na exponovaném místě oběhána, jsem nalepil pryž, kterou jsem pracně odřezal pilkou na železo z vyřazené pneumatiky značky Good Year . Zkrátka jsem z nich udělal "svépomocí" nezničitelnou botu, která vydržela ne stovky, ale tisíce kilometrů. Vždyť to byly Adidasky a kdo měl v té době víc?? Tak to byly moje opravdu první, běžecké, značkové boty. Potom následovaly různé typy různých značek (jestli jich do dnešní doby bylo 200, nebo 250, či více, nevím), ale časem i jejich kup byl jednodušší a dokonce jeden čas jsem boty fasoval - x běžeckých párů obuvi ročně v rámci sponzoringu. Měl jsem i takový běžecký model, který byl tak "ošklivý", že kdybych ho nechal před vchodovými dveřmi, tak by ho nikdo neukradl a byl by tam dodnes. Jenže se v nich tak luxusně běhalo, že kdyby se vyráběly ještě nyní, tak bych si je hned pořídil (ošklivot neošklivost). Ať je to jak chce, tak ono jde totiž o to (tehdy i nyní), že to není o značce, ale jednotlivém modelu, aby byl vhodný pro moje parametry, jak fyzické tak výkonnostní, a i pro vlastní určení používání. Takže sice mohu preferovat nějakou značku, ale pokud ano, tak konkrétní model, respektive modely. Vůbec totiž neznamená, že pokud jeden model je pro mé potřeby ideální, že bude od té stejné značky ideální každý!! Mám dokonce tu zkušenost, že jeden model od jedné značky naprosto pro mou potřebu SUPER a rok na to od té stejné značky, stejně označený (pokračovatel toho předchozího), model podobných technologií, a úplný propadák!!

Dokonce v současné době některé použité "technologie" (u některých výrobců a některých modelů) v podstatě odporují výzkumům ortopedů a podiatrů. Příkladů je více, ale jeden z poslední doby, kdy výrobce "zakomponoval" do svého běžeckého modelu technologii, která běžce v podstatě "nutí" aby při odrazu vbočoval špičky nohou směrem k sobě. Chápal bych to v případě, kdy by model byl určen pro běžce s "kačení" chůzí, tzn. špičky by byly při chůzi abnormálně vybočeny vně, ale to nebyl tento případ, a neznám výrobce, který by měl tendenci toto řešit (pokud to je vůbec technologicky možno).

Je to stejně "zajímavé" že v dřívějších dobách (teď mám na mysli 20, 25, 30 let) ty běžecké boty víc vydržely. Je to asi tím, že tehdy nebyl běh módní záležitostí, ale byla to fyzická aktivita určité úzké skupinky "podivínů", kteří každý den trénovali a jednou za čas se "setkali" na závodech, a pro ně nebyla ani tak důležitá barva, atd., jako aby boty především vydržely a byly vyráběny z kvalitních materiálů. Technologicky a i jinak byly precizně zpracované, aby běžce plně uspokojily, a vzhled vem čert. Dnes mě to připadne, že se na prvním místě "řeší" designe, barva a další v podstatě pro funkčnost boty nepodstatné věci (ovšem ne tak pro koupi), a pak to ostatní, co by mělo být to nejdůležitější a na prvním místě. V poslední době si stále více vzpomínám na jednu větu, co mě řekl jeden odborník z firmy dovážející mimo jiné běžeckou obuv jedné značky: "Pavle, dnes je to v běžecké obuvi (bohužel to je asi nejen ve výrobě běžecké obuvi) o tom, co nejlevněji vyrobit a co nejdráže prodat!!"

Ještě jedno mě z té doby napadá, že i přes to, že "tehdá" se daleko víc běhalo, respektive trénovalo, tak stejně ty boty fakt více vydržely. Na druhu stranu je třeba si přiznat, že v té době běhali především ti, dnes bychom je označili jako podvyživené. Zkrátka tehdy to byli "vyběhaní" podivíni, kteří neměli ani gram tuku navíc. Byli to takoví českoslovenští Mo Farahové (ne ani tak výkonem a barvou pleti, jako postavou). Dnes je to díky módnosti běhu hmotnostně někde jinde:-) , a když k tomu připočteme v současné době používané materiály a nesmyslnou honbu za co nejnižší hmotností (ne běžců, ale bot), tak jsme tam, kde jsme. Už jsem to někde inzeroval:" Dříve byli lehčí běžci a těžší boty, a dnes jsou těžší běžci a lehčí boty. "

Ono to vše tak nějak spolu souvisí a zapadá to do sebe. Dřív (kde byl internetu a certifikovaným či necertifikovaným pseudoodborníkům konec, respektive začátek) se totiž mezi sebou běžci dělili (starší předávali informace mladším, zkušenější méně zkušeným či nezkušeným) o svoje zkušenosti a vlastní běžecké poznatky, které měly hlavu a patu. Dnes kolikrát v nepřeberném množství různých informací, jak na webu, tak v tištěné formě obtížně hledám patu, o hlavě ani nemluvě.
Zase jsem odbočil od tématu!! Musím si na to dát pozor.

Ano, byly běžecké modely, na které i po tolika letech si rád vzpomenu, a dokonce mně vyvstane na mysli i nějaký tréninkový běh či závod, který jsem v nich absolvoval. Takže v mém případě byly modely, které s klidným svědomím označím jako "moje nejlepší boty", ale měl jsem i modely, o kterých bych to napsat nemohl a dokonce byly i takové (naštěstí jich nebylo moc, spočítal bych je na prstech jedné ruky), které stály vysloveně za .......

Ať je to jak chce, tak našemu běžeckému snažení držím palce!!, a všem nám přeji jen ty "nejlepší běžecké boty"!!


 

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení