#RunEveryDay

Běhání na dovolené u moře – 1. část



Jestliže dlouhodobě a alespoň trochu pravidelně běháte, jistě jste už někdy ve svém životě řešili „problém“ dovolené.
Po měsících mnohdy vyčerpávajícího pracovního nasazení si ji člověk zpravidla odmítá odepřít, zároveň však ani nechce přijít o běžeckou kondici, na které dlouho a tvrdě pracoval.
Co tedy s tím, když dovolená, a dovolená u moře především, většinou znamená narušení snad všech zaběhaných režimů a rutin během dne a naše tělo vystaví zcela atypickému druhu zátěže, na který nejenom že nejsme zvyklí, ale který navíc příznivě běžecký trénink zrovna neovlivňuje?
Ještě před odjezdem se „zorientujte“, kde se právě běžecky nacházíte. Uvědomte si, že na dovolenou k moři si jedete psychicky i fyzicky odpočinout, a proto bez ohledu na to, jestli jste zrovna uprostřed přípravy na závod nebo se dáváte dohromady po nejrychlejším maratonu svého života, běhání na dovolené byste měli vždycky brát jen jako trénink udržovací. Když se totiž za každou cenu budete snažit něco „natrénovat“, skoro určitě to dopadne tak, že nakonec nebudete mít nic z dovolené, ani z tréninku.
S co největší mírou tolerance pro operativní úpravy na místě si nejprve předem naplánujte, ve které dny byste chtěli běhat a orientačně kolik byste toho chtěli za celou dobu svého pobytu celkem naběhat. Ale i tak, až přijde na jednotlivé tréninky, do kilometrů ani rychlosti se nenuťte a běžte jen a pouze podle pocitu a okamžité nálady. Co naběháte, naběháte, a i když toho nakonec moc nebude, ale domů se vrátíte odpočinutí a plní energie, vašemu dalšímu tréninku to prospěje mnohem víc, než kdybyste každý den své zasloužené dovolené do úmoru v potu tváře dřeli a na schůdcích do zpátečního letadla vás museli podpírat, o následné dlouhodobé regeneraci z vašeho běžeckého campu v tropech nemluvě.
Vzhledem k vysokým teplotám a vyšší intenzitě slunečního záření musíte u moře počítat s mnohem větší únavou už ze samotného pobytu tam.
Po celou dobu (tedy nejenom v dny, kdy poběžíte) je tudíž naprostou nezbytností bránit se dehydrataci opravdu důsledným dodržováním pitného režimu.
Tomuto účelu poslouží obyčejná voda vždy lépe než jakýkoliv ochucený nebo dokonce alkoholický nápoj. Rovněž těžká jídla (smažená, připravovaná na přepalovaném tuku atd.) v kombinaci s horkem zatěžují organismus vyšší měrou než doma, a proto je rozumné se jim vyhýbat úplně nebo alespoň v den předcházející zamýšlenému tréninku.
Totéž platí pro spánek – přinejmenším noc před tréninkem by měl být v rámci možností co nejvydatnější.
Postupnému hromadění únavy se však nakonec zřejmě stejně nevyhnete, a tak je záhodno se silami, a zvláště těmi běžeckými, co nejvíce šetřit a snažit se rozložit si je na celou dobu dovolené. I v případě, že den po příletu nebo příjezdu budete mít sil na rozdávání, odolejte pokušení a hned na začátku to nepřežeňte!
Klíčovou otázkou samozřejmě je, v kterou denní dobu si obout maratonky a vyrazit. Odpověď se nabízí sama – když je nejméně teplo, tedy co nejdříve ráno.
Snad nebude nutné, abyste na startovní čáře stáli už v 5 hodin ráno, jak to každoročně dělají účastníci havajského maratonu v Honolulu (ledaže byste byli na dovolené právě na Havaji nebo podobném místě, kde se dá očekávat pořádná výheň už brzy dopoledne), ale asi bude rozumné řídit se tím, že čím déle chcete běžet, tím dříve byste s tím měli začít. V této souvislosti jistě nezaškodí předem se informovat o průměrných teplotách v místě, kam na dovolenou jedete, a podle toho se zařídit.
Další možností je jít si zaběhat co nejpozději večer, ale po celodenním náporu horka, slunce a ze sportovního hlediska problematické životosprávy je to alternativa hodně nouzová a měli byste jí využít opravdu jen jako východiska z nouze a ne více než jednou nebo nanejvýš dvakrát. O tom, jak by se na vaše rozhodnutí věnovat byť jen jeden večer tréninku dívali ostatní členové vaší rodiny či kdokoliv jiný, s kým jste na dovolenou přijeli, pak jistě není třeba se příliš rozepisovat.
Pro úplnost je třeba zmínit se ještě o možnosti tréninku během dne, tedy více méně na přímém slunci. Když pomineme sebevražednou povahu takovéto mise, prioritou není výkon samotný, ale výlučně ochrana před sluncem a hydratace. To znamená mít na sobě oblečení z funkčních materiálů bílé nebo co nejsvětlejší barvy a tričko raději s dlouhým rukávem. Žádnou bavlnu! Hlavu, která je „první na ráně“, vám nejlépe ochrání čepice (nejlépe speciální běžecká), a oči kvalitní, pokud možno sportovní, brýle se 100% ochranou proti škodlivému UV záření. Pokud jde o pitný režim, tak doporučuji samostatné články Pitný režim ve sportu a Pitný režim před, během zátěže a po ní.