#RunEveryDay

Efektivita kroku - dopad pata versus špička

Čím dál tím víc běhajících, respektive stále řeší efektivitu svého běžeckého kroku, a stále se zaměřují pouze na došlap špička, či pata a nebo střed chodidla. Rad je všude spousta, ale těch fundovaných, že v podstatě váš krok může být efektivní bez ohledu na jakou část plosky nohy došlapujete, je minimálně.
Potvrzují to i odborníci, že tento pohled na efektivitu vašeho běžeckého kroku je nesprávný.

Uvádějí následující důvody:

Hned ten první je zásadní.

1) Dopad nohy je výsledek, nikoliv příčina.

Trenéři, biomechanici, fyzioterapeuti se shodují, že došlap nohy je na konci kinetického řetězce v podstatě od ramene k patě, nikoliv obráceně. Neběháte a v podstatě ani nechodíte určitým způsobem, protože dopadáte na patu nebo na přední část chodidla; spíš je to kvůli úhlu a rovnováze vašeho kroku, vaše tělo přistane tam, kde potřebuje, aby vás udrželo vzpřímeně a posunulo vás vpřed.

Mnoho faktorů ovlivňuje váš ať už běžecký a nebo chodecký krok, včetně délky končetin, rozsahu kloubů, pružnosti, rovnováhy svalové síly, držení těla a dokonce i práce ramen, tedy horních končetin. Některé z nich jsou dány genetikou, jiné podle životního stylu a vaší fyzické vyspělosti. Váš nervový systém bere v úvahu všechny tyto faktory, neboť navrhuje ten v daný okamžik nejefektivnější způsob, jak se pohybovat, včetně toho, kam a jak došlápnout.

MADRID_2374e

2) Násilná změna dopadu nohy je "tvrdá" a obvykle neúčinná.

Vzhledem k tomu, že došlap je výsledkem řady dalších ovlivňujících faktorů, takže provést změnu došlapu pouze naším vědomým úsilím je obtížné, respektive téměř nemožné. A pokud se vám podaří došlap změnit, aniž byste změnili kompletní mechaniku, která došlap ovlivňuje, pravděpodobně skončíte s neefektivním krokem a navíc koketujete se vznikem zranění. Tato technická změna je velmi, ale opravdu velmi náročná.

Protože vaše osobní, preferovaná cesta (tělu nejpřirozenější) je založena na nejhospodárnějším způsobu pohybu vašeho těla, každá změna vyžaduje velké a hlavně správné úsilí, a vytváří nové stresy pro organismus. To platí zejména při pokusu o změnu došlapu z patní části na přední. Často totiž dochází k tomu, že běžci tento přechod přehánějí, a dopadají spíš na prsty jako balerína. Takový došlap je nejlepší cestou ke zranění lýtkových svalů a Achillovky.

3) Dopad nohy je z velké části irelevantní (to se nebojí tvrdit i ti největší odborníci)

Nezáleží totiž na tom, jestli jste zv. "paťák", ale daleko důležitější je, jak jste neohrabaný, nekoordinovaný, fyzicky vyspělý-nevyspělý, respektive trénovaný či netrénovaný.

Výzkum ukázal, že dopad na přední část chodidla není nutně účinnější.

Známe běžce, kteří dopadají na patu, kteří dopadají na přední část plosky nohy, někteří na střední část, někteří na vnější část a někteří dokonce na vnitřní část plosky nohy. V podstatě co běžec, to exkluzivní běžecký krok. Známe běžce, kteří, i když dopadají na přední část chodidla, tak jejich styl vypadá "tragicky", respektive běží jako střelený kozel. Na druhou stranu jsou běžci, kteří i když běhají přes patu, tak jejich běh je oku lahodící (nejen).
Samozřejmě jsou při běhu situace, kdy jeden ten stejný běžec používá různé došlapy. Záleží to na rozmanitosti tempa, terénu, obuvi, dokonce i na kroku jako takovém, který je třeba ovlivněn vyléčeným zraněním, nebo právě probíhajícím zdravotním omezením (i když na to pozor).

Odborníci se shodují, že při došlapu není tak důležité kterou částí jste na zem dopadli jako první, ale na místě, kde noha dopadla. Jestli to je příliš před těžištěm a tím běžecký krok se v podstatě brzdí, nebo jestli mírně před těžištěm, a hlavní důraz je tak na fázi odrazu, atd.

Jak bylo zmiňováno výše, došlap je na konci kinetického řetězce, a tedy je výsledkem působení sil, které začínají v tomto řetězci daleko dříve. Takže změna, nebo chcete-li zlepšení ekonomiky běžeckého kroku nevzniká "násilnou" změnou došlapu, ale změnou těchto sil, tzn. zlepšete flexibilitu boků, posilujte hýžďové svaly, dolní končetiny, upravte postavení trupu, zapracujte na postavení ramen , a vaše tělo se postará o to ostatní, tedy o sebe, aby běžecký krok byl pro něj co možná nejefektivnější a tím i bezpečnější.

Radostná zpráva na závěr: odborníci, kteří se zaobírají běžeckým krokem, respektive během jako takovým, potvrzují, že můžete mít efektivní krok bez ohledu na to, jakou částí plosky nohy dopadáte nejdříve.

Ještě jedna rada: v době chytrých, mobilních telefonů doporučuji, aby vás při běhu natočil váš kamarád - spoluběžec, a vy si tento spotík potom doma, v klidu, porovnejte s těmi nejlepšími. Však nejlépe se učí pozorováním těch nejlepších. Třeba porovnejte s během Eliuda Kipchogeho (ten v tom červeném dresu) - www.youtube.com/watch?v=T_W0blad4lc


V případě nejasností nebo postřehů či dotazů můžete zde a nebo pokud chcete "soukromou" konzultaci tak na pavel@babos-sports.cz

0096_rh