#RunEveryDay

Všichni se chceme zlepšit | 3. část



Čím zkušenějšími běžci a běžkyněmi se stáváme, tím složitější a náročnější jsou naše cesty k dalšímu zlepšení.
Následující řádky jsou proto určitě těm z vás, kteří máte pocit, že ve vašem tréninku přišel čas na něco nového, čím byste se už třeba mohli přiblížit k hranicím svých fyzických možností.

Pro nejednoho a nejednu z nás je velkým strašákem při běhání kyselina mléčná. Mnozí se jí obávají, protože si myslí, že způsobuje únavu při závodě a bolící svaly po něm. Moderní výzkum ovšem přinesl nečekané zjištění - většina kyseliny mléčné se z organismu po námaze vyplaví relativně rychle, a nemá tudíž za následek déle přetrvávající bolesti svalů, jejichž skutečnou příčinou je poškození svalových vláken. Navíc správným tréninkem dokonce můžeme hromadění kyseliny mléčné ve svalech zpomalit.

Kyselina mléčná vzniká při běhu jako vedlejší produkt spalování glykogenu za nepřítomnosti kyslíku. Čím rychleji běžíme, tím více kyseliny mléčné náš organismus vytváří. V krvi pak dochází k jejímu štěpení na laktát a ionty vodíku. Laktát pomocí buněčných mitochondrií naše tělo zpracuje a přemění na energii.
Problém však nastává, pokud jde o vodíkové ionty.
Jejich hromadění snižuje schopnost našich svalů stahovat se, a když k tomu dojde, začne se nám běžet hůř a zejména po intenzivním tréninku cítíme, jak nás naše svaly doslova pálí. Naštěstí je možné nástup tvorby vodíkových iontů ve svalech cíleným tréninkem oddálit a to nám postupně umožňuje trénovat tvrději a déle.
Jde o již dříve zmiňovaný trénink na laktátovém prahu nebo kousek za ním (laktátový práh je hranicí intenzity, na níž se nám ve svalech začíná tvořit kyselina mléčná). Prahový trénink mimo jiné rovněž učí naše tělo využívat kyseliny mléčné jako energie.


Zkuste jeden ze tří níže uvedených jednoduchých tréninků jedenkrát za dva až tři týdny místo běžného intervalového tréninku, a byl by div, kdybyste se brzy nestali rychlejšími a nebyli jste schopni udržet vyšší rychlost po delší dobu.
Každý úsek běžte na 90 % svého maxima, což zhruba odpovídá vašemu závodnímu tempu na 800 m.

INTERVAL ODPOČINEK MEZI INTERVALY

6 x 300 m 2 minuty
4 x 400 m 4 minuty
8 x 200 m 90 sekund

Protože tento článek považujeme za určený zkušeným běžcům a běžkyním, je snad zbytečné zdůrazňovat, že před každým prahovým tréninkem je nezbytné se důkladně rozklusat, že po jeho ukončení je stejně tak důležité pro postupné zklidnění organismu vyklusat a vystrečovat a že odpočinek mezi intervaly rozhodně neznamená sednout si na zem a znuděně čekat, až uplyne předepsaná doba.

Speciální, běžecké ponožky Hilly vhodné nejen pro Váš trénink, ale i pro Vaše závody všech distancí - https://1url.cz/6zwW5