#RunEveryDay

Bolesti zad u sportovců

 

Bolesti zad se vyskytují u sportovců různých věkových kategorií poměrně často.
Většinou se označují jako bolesti vertebrogenní, což ne vždy vyjadřuje jejich skutečný původ. Pojem vertebrogenních potíží zahrnuje jednak morfologické změny na páteři, ale i funkční poruchy, které se projevují buď přímo bolestmi v oblasti páteře, ale často vyzařují do okolí, i do vzdálenějších vnitřních orgánů.

Je třeba rozlišovat mezi bolestmi páteře, které vyvolávají diskopatie, bolestivé blokády jednotlivých segmentů, případně degenerativní onemocnění a mezi podstatně častějšími bolestmi z měkkých částí, jako jsou vazivové bolesti a hlavně svalové spazmy.

Nejčastější příčinou vzniku bolestivých stavů u sportovců je jednostranné přetížení, nedostatečná svalová síla všeobecně - slabý svalový korzet a v neposlední řadě svalová disbalance. Bolesti vznikají nejčastěji v tzv. uzlových bodech páteře, na přechodech C-Th, Th-L a L-S.

Nejmarkantnějším příkladem svalové nerovnováhy, způsobující bolesti v oblasti bederní páteře, je nedostatečná, případně relativně nedostatečná síla břišního svalstva. V takovém případě páteř ztrácí při dynamickém i statickém zatížení svoji oporu z ventrální strany.

Obratlům se tím do určité míry umožňuje vzájemný posun, s následným napínáním ligament a pouzder meziobratlových skloubení, čímž vznikají bolesti, případně následné reflexní svalové spazmy, vedoucí k funkční blokádě příslušného segmentu páteře. Takto vzniklé bolestivé projevy varírují od diskrétních bolestí až po stavy imitující radikulární dráždění, tzv. pseudoradikulární syndrom.

Terapeuticky, v lehčích případech, stačí uvolnění svalových spazmů mobilizačními cvičeními, lehkou masáží, elektroanalgezií, případně manipulační léčbou. V těžších případech se nevyhneme podávání analgetik a myorelaxancií.

Při podezření na pravý radikulární syndrom je nutné neurologické vyšetření a zvážení neurochirurgického řešení.
Preventivně je důležité, v tréninkovém procesu se zaměřit na správné držení těla, rovnoměrné zatěžování, vyvarovat se statického i dynamického přetěžování, hlavně jednostranného a cíleně předcházet rozvoji svalových disbalancí.
MUDr. František Jedlička

Běžecké doplňky bez kterých se běžec neobejde