Není DROP jako DROP

Z hlediska konstrukce obuvi je nutné rozlišovat statický drop (čistě geometrický údaj, který uvádí výrobce) a dynamický (efektivní) drop, který vzniká až při zatížení boty během běhu.

Zatímco statický drop závisí výhradně na tloušťce materiálu, dynamický drop je přímo určován kombinací tloušťky, tuhosti mezipodešve, podélné tuhosti celé podešve a hmotností a stylu běžce.

1. Statický drop vs. Tloušťka (Stack Height)

Statický drop udávaný výrobci je prostý rozdíl mezi výškou tlumení pod patou a pod špičkou (Drop=Pata−Špička).

• Samotná tloušťka statický drop nemění: Bota s parametry 20 mm pata / 12 mm špička má stejný 8mm drop jako maximalistická bota s parametry 40 mm pata / 32 mm špička a nebo jako minimalistická bota s parametry 12mm pata / 4mm špička.
  

• Potenciál ke kompresi: Vyšší vrstva pěny (stack height) však poskytuje větší objem materiálu, který se může při dopadu stlačit. U tenké podrážky je prostor pro deformaci minimální, u silné mezipodešve může komprese dosahovat i více než 10 mm.

2. Vliv tuhosti mezipodešve

Tuhost pěny (měřená např. na stupnici Shore C) zásadně mění dynamický drop v momentě dopadu:

• Měkké pěny (např. PEBA, dusíkem sycené pěny): Při dopadu na patu působí na zadní část boty nárazová síla o velikosti 2 až 3násobku tělesné hmotnosti. Pokud má bota vysokou a velmi měkkou patu (např. statický drop 8 mm), pata se při dopadu propadne výrazně více než přední část boty. Výsledný dynamický drop může klesnout na 2–4 mm (nebo i k nule). Pata se „zaboří“ a Achillova šlacha se dostává do většího protažení, než by napovídala papírová hodnota dropu.

• Tvrdé pěny (např. klasická EVA s vysokou hustotou): Odolávají kompresi mnohem více. Pata se pod zátěží stlačí jen minimálně, takže dynamický drop zůstává velmi blízko deklarovanému statickému dropu.

• Rozdílná tuhost v zónách (Dual-density): Některé boty mají měkčí pěnu pod patou (pro absorpci nárazu) a tužší pod špičkou (pro efektivní odraz). Tato skladba podešve rozdíl mezi statickým a dynamickým dropem ještě prohlubuje.

3. Vliv tuhosti podrážky a karbonových plátů

Podrážka (pryžová vrstva) a případné výztuhy (karbonové či TPU pláty) ovlivňují především podélnou tuhost boty:

• Karbonový plát (pokud je po celé délce podešve) a tuhá podešev: Zabraňují lokálnímu „propadnutí“ pěny v jednom bodě. Síla dopadu se rozloží na větší plochu mezipodešve, čímž se omezí extrémní pokles dynamického dropu. Bota si v kombinaci s kolébkovou geometrií (rocker) lépe drží svůj tvar a plynule přenáší těžiště vpřed.

• Tenká, flexibilní podrážka: Umožňuje nezávislou kompresi paty a špičky podle toho, na kterou část chodidla běžec dopadá, a více kopíruje přirozenou biomechaniku nohy.

Při výběru obuvi tak není rozhodující jen samotné číslo dropu v milimetrech, ale i tvrdost pěny a styl dopadu běžce. Běžec dopadající na patu v měkké maximalistické botě s papírovým 8mm dropem bude v praxi zatěžovat lýtkové svaly a Achillovu šlachu podobně, jako by běžel v botě s nízkým dropem a tužší podrážkou.