Co nejvíce limituje hobby běžce v jejich rozvoji

U většiny hobby běžců není hlavní brzdou fyziologický strop vlastního těla ani chybějící talent, ale kombinace neznalosti správných tréninkových postupů a špatného poskládání regenerace v čase.

A zde jsou omezující faktory seřazené od těch nejzásadnějších až po ty nejméně podstatné:

1. Nedostatečná znalost tréninkových postupů (zásadní limit)

Toto je nejzásadnější brzda.

Typický hobby běžec dělá zásadní chybu v intenzitě, respektive v její aplikaci v rámci tréninku:

• příliš rychle to, co má být běháno pomalu, a není pak síla běžet dostatečně rychle kvalitu (chybí polarizace tréninku).

• chybí koncepce a periodizace – trénink je neustále stejný (např. 3x týdně 6 km v „komfortním" tempu), což vede ke stagnaci.

• podceňování silového tréninku a regenerace, což vede k opakovaným zraněním a výpadkům, respektive samotné nastavení těla nepustí běžce v tréninku dál.

2. Nedostatek času a jeho nesprávné využití

Čas je reálný omezující limit, ale častěji než o celkový počet tréninkových hodin jde o vlastní konzistenci tréninku.

Lepší výsledky přinese trénink 4× týdně 45 minut než jeden víkendový zničující běh na 20 km. Nedostatek času často vede k "vynechání"  rozcvičení, abecedy, regenerace a spánku.

3. Špatná ekonomika běžeckého pohybu

Neefektivní běžecký styl (přílišný došlap přes patu daleko před tělo, nízká a nebo přílišná kadence, vysoká vertikální oscilace) způsobuje obrovské ztráty energie a zvyšuje nárazové zatížení kloubů a šlach.

Zlepšení ekonomiky běhu přináší „zrychlení zadarmo“ bez nutnosti zvyšovat výkon motoru.

4. Aerobní a anaerobní prahy včetně VO2max (fyziologické limity)

(tyto parametry limitují spíše výkonnostní a profi běžce)

• VO2max je z velké části geneticky dané (strop), ale většina hobby běžců se ke svému osobnímu genetickému stropu ani nepřiblíží kvůli špatně poskládanému tréninku.

• aerobní práh bývá u hobbíků extrémně opomíjený – chybí jim objem kilometrů v odpovídajících tepových zónách.

5. Talent a nadání

Talent určuje, zda budete běhat maraton za 1:59, nebo za 2:15. Pro běžného hobby běžce, jehož cílem je posun z času 4:00 na 3:00 nebo z 25 minut na 20 minut na 5 km, není absence genetického talentu překážkou.

Limitující začíná být až na samém vrcholu špičky.

6. Běžecké vybavení (nejméně limitující)

Vybavení má na rozvoj samotné fyzické zdatnosti téměř nulový vliv. Špičkové boty s karbonovou deskou a super pěnou sice ušetří pár sekund na kilometr, ale tréninkový efekt nebo výkonnostní posun samy o sobě nevybudují.

Jediný reálný dopad vybavení je v prevenci zranění (například správně zvolená obuv pro konktétního běžce a jeho aktuální, konkrétní potřeby).

Největší rezervou hobby běžců tedy zůstává jednoznačně metodika tréninku - zpomalit při lehkých bězích a zrychlit při náročných bězích, přidat strukturované intervaly, zpevnit tělo v rámci silového tréninku a udržet dlouhodobou konzistenci bez zranění.

(dle jedné zahraniční studie)