Dorsální flexe

Dorzální flexe (někdy také extenze) je odborný anatomický výraz pro pohyb chodidla nebo ruky směrem nahoru, k hřbetu (dorzu) dané končetiny.

V běžecké a sportovní terminologii se tímto pojmem téměř vždy myslí pohyb v hlezenním kloubu (kotníku), kdy přitahujete špičku nohy nahoru k holeni.

Proč je dorzální flexe pro běžce naprosto klíčová?

Pokud se bavíme o běhu, správný rozsah a síla dorzální flexe zásadně ovlivňují techniku, rychlost i zdraví sportovce:

1. Efektivní odraz a tlumení (Běh přes špičku): Jak bylo probíráno u metabolických nákladů, při dopadu na přední část chodidla funguje Achillova šlacha a lýtko jako pružina. Abyste tuto pružinu „stlačili“ a nabili energií, musíte v kotníku provést dorzální flexi.

2. Prevence zranění: Pokud máte zkrácené lýtkové svaly a malý rozsah dorzální flexe, tělo si chybějící centimetry pohybu kompenzuje jinde. Výsledkem bývá přetěžování plantární fascie (pata/klenba), záněty Achillovky nebo tzv. shin splints (bolest holenní kosti).

3. Příprava na dopad (Pre-activation): Při běhu v momentě, kdy je noha ve vzduchu a švihá dopředu, by měl běžec aktivně přitáhnout špičku nahoru (udělat dorzální flexi). Tím se napnou svaly a šlachy na zadní straně nohy a připraví se na tvrdý dopad – bota pak lépe pruží.

Opak dorzální flexe

Opačným pohybem je plantární flexe – to je pohyb chodidla směrem dolů (propnutí špičky, jako když stojí baletka na špičkách nebo když se při běhu definitivně odrážíte od země).

Jednoduchý test rozsahu

Sedněte si na zem s nataženýma nohama. Dokážete přitáhnout špičky k sobě tak, aby se paty zvedly ze země, nebo vás okamžitě tahá lýtko a dál vás kotník nepustí? Pokud je rozsah malý, je potřeba zapracovat na mobilitě kotníku a protahování lýtkových svalů (m. soleus).