IQ a běžecký výkon

Spojení mezi úrovní IQ (inteligenčního kvocientu) a běžeckým výkonem je denní téma.

Na první pohled by se mohlo zdát, že běh je čistě fyzická záležitost – prostě „dáte jednu nohu před druhou a plíce a srdce dělají zbytek“. Ve skutečnosti má ale mozek a kognitivní kapacita na vytrvalostní výkon obrovský vliv.

Vyšší IQ sice nezajistí, že budete mít přirozeně větší srdce nebo více červených krvinek, ale zásadně ovlivňuje to, jak efektivně dokážete svůj fyzický potenciál využít.

Zde jsou hlavní oblasti, kde se inteligence a běh protínají:

Strategie a pacing

Tohle je pravděpodobně nejdůležitější faktor. Běžci s vyšší schopností analytického myšlení dokážou lépe pracovat s taktikou, zejména na delších tratích (půlmaraton, maraton, ultra).

• Matematika v praxi: Schopnost neustále kalkulovat mezičasy, přepočítávat energetický příjem (kolik gramů sacharidů za hodinu zbývá) a reagovat na profil trati.

• Potlačení ega: Inteligentnější běžci mívají lepší sebekontrolu. Nenechají se strhnout diváky nebo soupeři k přepálenému začátku, protože chápou dlouhodobé důsledky kyslíkového dluhu.

Centrální guvernér (Teorie prof. Noakese)

Moderní sportovní věda pracuje s teorií tzv. Central Governor (centrálního guvernéra). Podle ní to nejsou svaly, co vás zastaví, ale váš mozek. Mozek začne vysílat signály únavy a bolesti dávno předtím, než tělu reálně hrozí kolaps, aby ho ochránil.

• Běžci s vyšší kognitivní kapacitou a schopností introspekce dokážou lépe analyzovat tyto signály. Dokážou racionálně vyhodnotit: „Tohle není skutečné zranění, to je jen obranná reakce mozku na vysoké tempo, můžu pokračovat.“  Schopnost absorbovat a aplikovat tréninkovou teorii - Běh na vysoké úrovni je dnes čistá věda. Zahrnuje pochopení metabolických zón, laktátového prahu, periody superkompenzace nebo architektury spánku.

• Sportovec s vyšším IQ dokáže lépe pochopit smysl tréninkového plánu. Když ví, proč má běžet pomalý regenerační běh, dodrží ho. Méně chápavý běžec má tendenci každý trénink „odmakat na krev“, což vede k přetrénování.

Kognitivní flexibilita při krizích

Při ultra maratonech nebo těžkých závodech se pokazí spousta věcí (žaludeční potíže, zranění, změna počasí, atd.).

• Vyšší IQ a rozvinuté exekutivní funkce mozku korelují s lepší schopností řešení problémů pod tlakem (problem-solving). Místo paniky inteligentní běžec rychle přepne na plán B: upraví doplňování elektrolytů, změní techniku běhu pro úlevu bolavému svalu nebo přehodnotí aktuální výkon, respektive cílový čas.

Existuje i druhá strana mince? (Kdy je IQ na škodu)

Ano, přílišné přemýšlení může někdy výkon paradoxně brzdit. V angličtině se tomu říká paralysis by analysis (ochromení analýzou).

• Přílišný strach: Inteligentní člověk si dokáže velmi živě představit všechna rizika a scénáře selhání.

• Neschopnost „vypnout“: Někdy je nejlepším běžeckým stavem tzv. Flow – stav, kdy hlava nemyslí vůbec na nic a tělo funguje jako stroj. Lidé s extrémně aktivním intelektem mohou mít problém hlavu umlčet a neustále analyzují každý krok, což spotřebovává mentální energii.

a závěrem...

Pokud bychom vzali dva běžce se shodnými fyzickými parametry (stejné VO2 max, stejný podíl rychlých/pomalých svalových vláken, atd.), ten s vyšším IQ a lepší kognitivní kontrolou bude pravděpodobně dosahovat stabilnějších a lepších výsledků, protože udělá méně taktických a tréninkových chyb.

V elitním sportu se často říká, že od určité úrovně už nerozhodují nohy, ale hlava.