Co dělá světové vytrvalostní běžce světovými vytrvalostními běžci?

U vytrvalostních běžců na dlouhých distancích (od 5 000 m po maraton) se při identifikaci talentů a testování kandidátů na výkon na světové, minimálně evropské úrovně, hodnotí souhra tří hlavních fyziologických pilířů (tzv. Joynerův model), doplněná o metabolické, biomechanické a antropometrické ukazatele.

1-Svatá trojice fyziologie vytrvalce

a)Maximální spotřeba kyslíku (VO2​max)

- Co udává: Absolutní strop aerobní kapacity („velikost motoru“).

- Cílové hodnoty pro vynikající výkon světové, evropské úrovně:

• Muži: 78–88 ml/min/kg
• Ženy: 70–78 ml/min/kg

Poznámka: Samotné vysoké VO2​max k zápisu do historie nestačí. Považuje se za „vstupenku do elitního klubu“, ale o tom, kdo z elitní skupiny zaběhne např. světový rekord, rozhodují zbylé dva parametry.

b)Běžecká ekonomika (Running Economy – RE)

- Co udává: Efektivitu využití kyslíku a energie („spotřebu paliva“). Měří se jako objem kyslíku spotřebovaný na posun 1 kg tělesné hmotnosti o 1 km při závodním tempu (mlO2​/kg/km). 

Cílové hodnoty pro světový rekord: Pod 160–180 ml O2​/kg/km při závodním tempu (např. 2:45–2:50/km).

- Proč je klíčová: Běžec s extrémně úsporným běžeckým krokem porazí soupeře s vyšším VO2​max, protože při stejném tempu spaluje méně energie a šetří zásoby glykogenu.

c)Frakční využití VO2​max a Anaerobní/Laktátový práh

- Co udává: Procento z maximální kapacitní hranice VO2​max, které je běžec schopen dlouhodobě udržet bez kumulace metabolického zakyselení. 

Cílové hodnoty pro světový rekord: Rekordmani dokáží udržet maratonské tempo na úrovni 85–92 % svého VO2​max po dobu více než 2 hodin.

Rychlost na laktátovém prahu (vLT / vANS): Sleduje se konkrétní tempo, při kterém hladina laktátu v krvi zůstává stabilní (u maratonského rekordmana pod 2:50/km).

2-Metabolický profil (VLamax)

Maximální rychlost tvorby laktátu (VLamax): Měří kapacitu anaerobní glykolýzy.

Cílové hodnoty:

- maratonců: Vyžaduje se nízká VLamax (cca 0,2–0,25 mmol/l/s). Nízká tvorba laktátu tlumí nadměrné spalování sacharidů a nutí tělo využívat jako primární palivo tuky i při vysokých rychlostech.

- mílařů a běžců na 5 000 m: Je potřeba naopak vyšší VLamax, která garantuje rychlý finiš a schopnost tolerovat vysoký metabolický zakyselení v závěru závodu.

3-Biomechanika a vlastnosti pohybového aparátu

Kinematické rozbory z běžeckých pásů a silových desek zjišťují:

4-Antropometrie a anatomie

Fyzická stavba těla vytrvalostních rekordmanů (zvláště patrné u východoafrické školy) vykazuje specifické rysy:

• Distální hmotnost končetin: Tenké kotníky a velmi malý obvod lýtek. Každých 100 g hmotnosti navíc na chodidle či kotníku zvyšuje energetické nároky na běh o cca 1 %.
• Index tělesné hmotnosti (BMI): Typicky mezi 18–20 kg/m² při obsahu tuku pouhých 4–7 % u mužů (a 10–14 % u žen).
• Typologie svalových vláken: Biopsie kosterního svalu (např. m. vastus lateralis) ukazuje > 80–90 % pomalých oxidativních vláken (Typ I).

5- Kardiovaskulární parametry a krevní obraz

Maximální srdeční výdej (Q): Srdce elitního vytrvalce dokáže napumpovat 35–40 litrů krve za minutu (běžný člověk cca 20 l/min).

Objem krve a kapilarizace: Měří se hustota vlásečnic ve svalech a vysoký celkový objem hemoglobinu pro maximalizaci přenosu kyslíku do pracujících tkání.