Jak ovlivní běžce a jeho běh a výkon každý kilogram hmotnosti navíc oproti ideálnímu BMI?

Každý kilogram hmotnosti navíc oproti optimálnímu BMI má měřitelný negativní vliv na běžecký výkon – a to z několika fyziologických i biomechanických důvodů.

Tento vliv je čím delší trať, tím větší.

Základní princip

• Běh je hmotnostně ovlivněný pohyb – při každém kroku neseš celou svou váhu, navíc se pohybuješ proti gravitaci.

• Každý kilogram navíc:

  • zvyšuje energetický výdej

  • zhoršuje běžeckou ekonomiku (běh je méně efektivní)

  • zvyšuje zátěž na klouby, šlachy, páteř, atd.
    

  • může změnit pohybový vzorec (méně efektivní technika)

Odhad dopadu jednoho kilogramu navíc

Různé studie a výzkumy (např. Daniels, Noakes, Linsday et al.) uvádějí přibližné ztráty výkonu následovně:

Například: běžec s optimem 65 kg má reálnou hmotnost 70 kg → +5 kg → v maratonu může ztratit až 1:15–1:40 minuty jen kvůli hmotnosti.

Jak přesně to ovlivňuje výkon

Fyziologicky

• VO₂max se udává v ml/kg/min → čím víc vážíš, tím nižší relativní hodnota, i když absolutní kapacita zůstává.

• Více tuku = horší termoregulace, vyšší srdeční tep při stejném tempu.

Biomechanicky

• Větší nárazová síla na klouby → vyšší riziko zranění.

• Zhoršení běžecké kadence i vertikální oscilace.

• Těžší tělo = horší akcelerace a změny tempa.

Pozor – není to jen o váze!

• Ideální BMI ≠ ideální běžecká váha – výkonnostní běžci často mají nižší BMI (18–20) než "zdravotní" norma populace.

• Složení těla je důležitější než samotná hmotnost (sval vs tuk).

• Snížení hmotnosti nesmí být na úkor síly, zdraví, atd.!

Shrnutí

• Každý kilogram nad ideál negativně ovlivní běžecký výkon.

• Dopad je větší na delších tratích.

• Cílem není být „co nejlehčí“, ale mít optimální tělesnou hmotnost a složení.

• Klíčem je trénink, zdravá strava a dostatek regenerace – ne drastická dieta.