Predikce běžeckého výkonu podle aerobních parametrů
Predikce běžeckého výkonu na různých soutěžních distancích je náročná, protože může být ovlivněna několika fyziologickými, morfologickými a biomechanickými faktory.
U zkušených běžců - mužů (heterogenních) z hlediska maximálního příjmu kyslíku (VO2max) lze vytrvalostní běžecký výkon dobře predikovat pomocí několika klíčových parametrů aerobní zdatnosti, jako je VO2max a jeho příslušná rychlost (vVO2max), běžecká ekonomika, reakce úrodně laktátu na zátěž, kinetika příjmu kyslíku a kritická rychlost.
U homogenní skupiny dobře trénovaných vytrvalostních běžců se však zdá, že vztah mezi parametry aerobní zdatnosti a vytrvalostním běžeckým výkonem je ovlivněn délkou závodu (tj. střední vs. dlouhé tratě).
Ačkoli běžci na střední a ultramaratonské tratě vykazují vysokou úroveň aerobní zdatnosti, neexistují žádné hromadné důkazy o tom, že by klíčové aerobní parametry ovlivňovaly výkon na 800m i ultramaratonský výkon v homogenní skupině dobře trénovaných běžců.
Příslušná rychlost k VO2max se zdá být nejlepším prediktorem výkonu na 1500 m.
U běhu na 3000 m jsou hlavními prediktory výkonu jak příslušná rychlost k VO2max, tak i odezva laktátu v krvi na zátěž.
A konečně u běhů na dlouhé tratě (5000 m, 10 000 m, maraton a ultramaraton) se zdá, že odezva laktátu v krvi je hlavním prediktorem výkonu.
Různé omezující/determinující faktory a/nebo tréninkem vyvolané změny aerobních parametrů mohou pomoci vysvětlit tento časově nebo na vzdálenosti závislý vzorec.
Dle zahraničních studií
Diskuze (0)
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Pouze registrovaní uživatelé mohou vkládat příspěvky. Prosím přihlaste se nebo se registrujte.
