Tohle je hodně „technická“ otázka – a odpověď není jedno číslo, ale rozmezí, které se liší podle účelu boty, rychlosti běhu a biomechaniky.

Přesto existuje ideální zóna, kterou používají výrobci i biomechanici.

Poměr výšky vs. šířky podrážky u běžecké obuvi

Bude se jednat o:

• výšku podrážky/podešve = stack height (mm)

• šířku podrážky/podešve = platforma v patě / přední části (mm)

Cílem je stabilita × efektivita × bezpečnost

Základní princip (fyzika)

Čím je:

• podrážka vyšší → vyšší páka, větší nestabilita

• podrážka širší → větší stabilita, ale i vyšší hmotnost

Ideál = nízké těžiště + dostatečná základna, ale.....

Ideální poměr (orientačně)

Doporučený poměr

šířka podrážky : výška podrážky = 2,5–3 : 1

nebo obráceně:

výška = cca 30–40 % šířky podrážky

Praktické příklady

Pokud je poměr horší než 1 : 2,3, dramaticky roste riziko:

• nestability

• podvrtnutí

• přetížení Achillovky a kolene

Rozdíly podle typu běhu

Tempo / závody

• vyšší podrážka
  

• ideál: 1 : 2,5

Objem / regenerace

• nižší dynamika

• ideál: 1 : 2,8–3

Trail

• nižší výška, širší základna

• ideál: 1 : 3+

Proč to dnes řešíme víc než dřív

Moderní boty mají:

• hodně pěny

• karbon

• vysoký stack

Bez odpovídající šířky vzniká:

• „chůze po chůdách“

• zhoršení propriocepce

• přetížení stabilizačních svalů

Co je ideální pro většinu běžců

Pokud někdo není zbytěčný detailista:

- výška podrážky do 32–36 mm
- pata min. 90 mm široká (samozřejmě záleží na velikosti boty, respektive chodidla)
- poměr ~1 : 2,7

To je nejbezpečnější a nejuniverzálnější varianta.

Ideální běžecká bota má šířku podrážky alespoň 2,5–3× větší než její výšku – cokoli méně je kompromis stability.